Utajená zpráva EK: Spekulanti řeckou dluhovou krizi nezavinili

"Zpráva o státních CDS", jak se materiál zpracovaný zaměstnanci komise nazývá, dochází k závěru, že ceny CDS zůstaly i u problematičtějších zemí eurozóny relativně nízké a dokonce možná podhodnocené. To naznačuje, že "stěží mohly být považovány za příčinu vysokých výnosů dluhopisů". Rozdíly, které v posledním roce vznikly mezi dluhopisovými výnosy a náklady pojištění mezi jednotlivými zeměmi eura, byly podle zprávy odůvodněné, protože byly výsledkem rozdílné situace státních rozpočtů, dluhů a vnějších platebních bilancí.

"Empirické vyšetřování, v němž pracovní skupina zkoumala, jak vzájemně reagují trhy státních CDS a trhy dluhopisů, nepřineslo žádné přesvědčivé důkazy, že by vývoj na trh CDS vedl k vyšším nákladům financování členských zemí," uvedla zpráva. Komise ji tento týden vydala listu Het Financieele Dagblad, který ji k tomu vyzval na základě zákona o svobodě informací, a o záležitosti z hlavních světových médií napsal list The Wall Street Journal.

"Byla to zcela pochopitelná reakce trhu na stav řecké ekonomiky. Trh fungoval přesně tak, jak fungovat měl," komentoval zprávu s odkazem na časté řeči politiků o "selhání trhu" mluvčí Asociace pro finanční trh v Evropě Rob Ivor.

Nejvyšší činitelé evropských zemí v čele s řeckým premiérem Jorgosem Papandreem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou v rámci obviňování finančních trhů z vyvolání a prohlubování krize nejčastěji poukazovali na trh CDS. Na něm od počátku roku prudce rostly ceny pojištění řeckých dluhopisů, což údajně vedlo k propadu cen samotných dluhopisů a strmému růstu jejich úroků a tím vládních nákladů na úvěry. Názor, podle něhož krizi zavinily trhy a nezodpovědní investoři, převzala značná část veřejnosti i médií.

Investoři ztratili v Řecko důvěru, když se na konci loňského roku ukázalo, že Atény systematicky falšovaly a vylepšovaly rozpočtové údaje, a nová vláda před rokem zvýšila odhad deficitu rozpočtu na dvojnásobek. Vystrašení investoři začali hromadně prodávat řecké dluhopisy, což zvyšovalo úroky řecké vlády na nové úvěry až na nesnesitelnou úroveň, kdy musely Atény požádat o finanční pomoc. Zároveň prudce rostly náklady na pojištění řeckého dluhu proti bankrotu, což vedlo politiky k útoku na "spekulanty".

V březnu vyzvali Evropskou komisi ve společném dopise francouzský prezident Nicolas Sarkozy, kancléřka Merkelová, Papandreu a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, aby "co nejrychleji iniciovala vyšetřování role a vlivu spekulativních praktik v souvislosti s obchodováním s CDS na vládní dluhopisy evropských zemí". Zaměstnanci komise zprávu vypracovali do konce května, předali ji však jen svým nadřízeným. Podle mluvčího komise pro vnitřní trh Michela Barniera byla zpráva použita k vypracování návrhu na regulaci trhu CDS.

Zášť politiků se napřela hlavně proti takzvaným "nahým" CDS, s nimiž investoři obchodují, aniž vlastní podkladové dluhopisy. Německu v květnu obchodování s těmito i některými dalšími nástroji zakázalo a Evropská komise zpracovává svou vlastní regulaci v podobném duchu. Zpráva ovšem podle WSJ upozorňuje, že omezování či zakazování obchodů s "nahými " CDS na vládní dluhopisy by zvýšilo úvěrové náklady evropských zemí, protože by snížilo likviditu trhu a řada investorů by ztratila možnost krýt své investice.

Podle zástupců odvětví je škoda, že zpráva komise nebyla už dávno zveřejněna. Mohla totiž vést k racionálnější veřejné diskusi a zamezit pokusům o radikální omezování trhu, řekl šéf Alternative Investment Managemenht Association Limited Andrew Baker.