OSVČ musí počítat s nižším důchodem. Proč?

Základní podmínky pro přiznání klasického starobního důchodu jsou pro zaměstnance i OSVČ shodné. Žadatel o důchod musí dosáhnout důchodového věku a získat potřebný počet let pojištění. Důchodový věk i počet let pojištění se postupně každoročně zvyšuje. V roce 2030 bude důchodový věk 65 let pro muže, bezdětné ženy a ženy, které vychovají jedno dítě. A v roce 2018 bude zapotřebí pro přiznání starobního důchodu získat 35 let pojištění.

Jak se vypočítá vyměřovací základ?

Zatímco u zaměstnanců je vyměřovacím základem v jednotlivých letech zpravidla dosažená hrubá mzdy, tak u OSVČ je vyměřovacím základem v jednotlivých letech polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji. Místně příslušná OSSZ dle bydliště každoročně posílá OSVČ na hlavní činnost tiskopis, kde je uvedeno, jak vysoký vyměřovací základ za uvedený rok jim bude započten pro výpočet důchodu.

• Praktický příklad
  Zaměstnanec Novotný měl po celý rok 2010 plat ve výši 23 000 Kč, jeho vyměřovacím základem za rok 2010 pro důchodové účely bude tedy částka 276 000 Kč. OSVČ pan Novák dosáhne za rok 2010 zisku 276 000 Kč (příjem – výdej), jeho vyměřovacím základem za rok 2010 pro důchodové účely bude tedy částka 138 000 Kč. Vyměřovací základ OSVČ pana Nováka je tedy značně nižší než vyměřovací základ pana Novotného.

Především OSVČ s minimálním vyměřovacím základem, který odpovídá platbě minimálního důchodového pojištění, které musí OSVČ platit, i když jsou ve ztrátě, tedy musí počítat s nižším důchodem. Možností jsou dvě. Zpravidla výhodnější je zvýšit vlastní finanční zabezpečení na penzi a více si na penzi spořit nebo investovat. Druhou možností je dobrovolně si zvyšovat vyměřovací základ a v produktivním životě více odvádět na důchodovém pojištění. Nižší důchod pro OSVČ je v pořádku, protože OSVČ během produktivního života odvádí méně na důchodovém pojištění než zaměstnanci, za které odvádí 25 % na důchodovém pojištění z jejich hrubé mzdy zaměstnavatel.

Co když se neplatí pojistné?

Před zavedením minimálního důchodového pojištění, nemusely OSVČ s nedostatečnými příjmy odvádět povinné pojištění. Jestliže neplatily tyto OSVČ ani dobrovolné pojištění, tak nemají tuto dobu započtenou pro výpočet důchodu a současně bude činit vyměřovací základ za uvedený rok 0 Kč.

• Praktický příklad
  OSVČ pan Svoboda neplatil v souladu s právní úpravou důchodové pojištění v letech 1998 a 1999. Tyto dva roky bude mít tedy pan Svoboda nepojištěné. Každý rok pojištění přitom činí 1,5 % z vypočtené části procentní části důchodu. Současně bude mít pan Svoboda nižší osobní vyměřovací základ, protože nulový vyměřovací základ za roky 1998 a 1999 „rozmělní“ vyměřovací základy za ostatní roky.

V současné době však musí OSVČ hradit důchodové pojištění, i když jsou ve ztrátě. Pro rok 2011 činí minimální důchodové pojištění 1 807 Kč měsíčně. Úhradě důchodového pojištění se již OSVČ nevyhne. Dlužné pojistné totiž vymáhá místně příslušná OSSZ soudní cestou. Při neplacení pojistného je po OSVČ požadována i úhrada dlužného penále, které činí 0,05 % za každý den prodlení. Když je následně přiznán OSVČ důchod, tak je dlužné pojistné sráženo exekučně. Exekuci z důchodu nelze nijak zabránit (mimo doplacení dluhu). Neplacení důchodového pojištění tedy znamená pro OSVČ velké finanční ztráty a nižší důchod.

Jak podnikat při důchodu?

Vykonávat samostatnou výdělečnou činnost při klasickém starobním důchodu je poměrně výhodné. Ze zákona nejsou žádná omezení. Pro účely sociálního pojištění je totiž samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmu a do zákonem stanoveného zisku se neplatí důchodové pojištění. Pro rok 2011 je tato hranice 59 374 Kč. Pro účely zdravotního pojištění je občan veden jako státní pojištěnec. Při platbě zdravotního a sociálního pojištění nemusí být tedy dodržen minimální vyměřovací základ. Na podnikajícího penzistu se tedy nevztahuje povinnost platit minimální měsíční zálohy.

Zdravotní pojištění doplatí podnikající důchodce dle skutečného zisku (např. pouze 1 000 Kč za rok) do 8 dní po odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích. Při pokračování samostatné výdělečné činnosti při důchodu je potřeba tuto skutečnost oznámit na příslušných institucích (zdravotní pojišťovně, OSSZ a FÚ). 

Při podání daňového přiznání na FÚ uplatní i podnikající penzista slevu na poplatníka. Takže v praxi penzisté do částky 363 600 Kč (zisk s podnikání + důchod) podají daňové přiznání, ale jejich daňová povinnost bude nulová.