Francie a Německo trvají na společném postupu k bondům eurozóny

10.12.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Freiburg (Německo) 10. prosince (ČTK) - Francouzský prezident Nicolas Sarkozy řekl, že jeho země má v otázce společných dluhopisů eurozóny stejný postoj jako Německo. Myšlenku společných dluhopisů za celou eurozónu prosazuje hlavně předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker, mezi jednotlivými členy ale panují na tuto problematiku hluboké rozdíly. Proti společným dluhopisům se staví například Slovensko, podle německé kancléřky Angely Merkelové by společné dluhopisy ničemu nepomohly.

Sarkozy dnes s Merkelovou jednal ve Freiburgu, kde připravovali společný postoj obou zemí před summitem Evropské unie. Ten se bude příští týden konat v Bruselu a zabývat se bude rozpočtem EU. Oba státníci se dotkli také záchranného fondu pro eurozónu. Merkelová znovu řekla, že objem fondu je dostačující a vyloučila, že by se mohl zvýšit. Možností zvýšení objemu fondu se v minulých týdnech zabývaly především finanční trhy, které spekulují, že záchranný fond by nemusel stačit, pokud bude třeba podpořit Španělsko.

Merkelová se k návrhu společných bondů za celou eurozónu staví vlažně, její postoj ale není tak kategoricky odmítavý, jako postoj jiných německých činitelů. Podle kancléřky je lepší věnovat se stálému mechanismu pomoci, který nahradí současný záchranný fond.

"Za nás v Německu bych řekla, že otázka rozšíření záchranného mechanismu teď není na programu," řekla po setkání s francouzským prezidentem. "Na Irsko se použilo méně než deset procent záchranného mechanismu," doplnila. Euro ale podle ní nelze nechat napospas, neboť má význam, který je hlubší, než význam pouhé měny. "Pokud končí euro, končí Evropa," řekla bez dalších podrobností Merkelová.

Sarkozy také řekl, že Francie chce s Německem úzce spolupracovat v rámci jeho předsednictví ve skupině nejvyspělejších zemí G20. Francouze nejvíce zajímá reforma mezinárodního měnového systému.

Záchranný fond eurozóny má k dispozici 750 miliard eur (asi 18,8 bilionu Kč), z čehož část je ve formě úvěrů a část ve formě garancí. Na eurozónu z toho připadá 440 miliard eur, dalších 60 miliard by poskytla Evropská unie a zbylých 250 miliard eur Mezinárodní měnový fond. Záchranný fond vznikl letos na jaře v reakci na potíže, do kterých se dostalo Řecko. Fond skončí v roce 2013, pak jej má nahradit stálý krizový mechanismus.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK