Platy již nerostou a do roku 2012 ani neporostou

Co se událo v listopadu na poli míry nezaměstnanosti a inflace?

Po říjnovém poklesu spotřebitelské ceny v listopadu opět mírně vzrostly, a to o 0,2 procenta. Z pohledu na jednotlivé skupiny spotřebitelského koše lze zvýšení spotřebitelských cen jednoznačně přičíst růstu cen potravin a alkoholických nápojů. Ceny ostatních položek spotřebitelského koše buď stagnovaly či dokonce poklesly, což se týká hlavně sezónního zlevňování jak tuzemských, tak zahraničních rekreací a snížily se také ceny léků.

Inflace nadále nízká díky slabé poptávce

Celková inflace, měřená meziroční změnou spotřebitelských cen, se již třetí měsíc v řadě udržela na 2procentní hladině, odpovídající středu inflačního cíle centrální banky. Avšak podobně jako v předcházejících měsících je celková inflace nadále významně ovlivněna předchozím zvýšením regulovaných cen a nepřímých daní. Pokud očistíme celkovou inflaci od těchto administrativních vlivů, zbude nám cenový růst kolem 0,4 procentního bodu. Tedy podobně jako v předcházejících měsících. Co nám to říká? Že inflační tlaky plynoucí z domácí ekonomiky zůstávají nadále velmi slabé.

Graf: Vývoj míry inflace v ČR za předešlých 12 měsíců

Zdroj: Český statistický úřad

Pokles nezaměstnanosti se zastavil a platy již nerostou

Pro pochopení, proč tomu tak je, stačí nahlédnout do detailních statistik trhu práce, vývoje složek hrubého domácího produktu a maloobchodních tržeb. Toto jsou hlavní indikátory, které by případně měly signalizovat, zda domácí ekonomické prostředí vytváří podmínky pro inflační tlaky či nikoliv. Vezmeme to tedy jedno po druhém.

Údaje z trhu práce jednoznačně potvrzují, že dosavadní pokles míry nezaměstnanosti (a s tím spojený návrat zaměstnanosti k vyšším úrovním) se v posledních dvou měsících zastavil. Nezaměstnanost v listopadu dokonce mírně stoupla o jednu desetinu na 8,6 procenta. Avšak toto zvýšení padá částečně na vrub negativní sezónnosti závěrečných měsíců roku, kdy kvůli počasí končí sezónní práce. Takže trh páce se pohroužil víceméně do stagnace. Navíc jsme se od statistiků dozvěděli, že růst reálných mezd – po zhruba jednoprocentním tempu z prvního pololetí – se ve třetím čtvrtletí praktiky zastavil.

Z toho jednoznačně plyne, že růst kupní síly domácností se v posledních měsících zadrhl, což se již projevilo také na zpomalení tempa maloobchodních tržeb. Je zjevné, že vzhledem k omezeným možnostem růstu poptávky domácností nemají výrobci či maloobchodní obchodníci dostatek prostoru pro zvyšování marží, a proto nám ani výrazně neroste inflace. Úsporná opatření vlády, která se příští rok podepíšou na snížení výdajů na platy ve státní sféře, společně s plánovaným pouze mírným růstem mezd v soukromé sféře, nám v podstatě naznačují, že výraznější oživení soukromé spotřeby nelze očekávat ani v příštím roce.

Graf: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR za předešlých 12 měsíců

Zdroj: MPSV

Oživení důvěry domácností – naděje pro maloobchodní prodejce

Jediným světlem v tunelu je mírné oživení ekonomické důvěry domácností, jak vyplývá z měsíčního šetření statistického úřadu. Pokud vezmeme obrat v sentimentu domácností jako předstihový indikátor spotřebitelských výdajů, tak by to s předvánočními nákupy letos nemuselo být tak zlé i přes výše uvedený vývoj mezd.

Autor článku působí jako hlavní ekonom ING Commercial Banking.