Jihomoravský kraj trvá na původních trasách kontroverzních silnic

Na územním plánu se pak bude pracovat. Dokument samotný chce kraj v březnu projednat s veřejností. V červnu by ho mohli schválit zastupitelé, příští rok v létě by dokument mohl vejít v platnost.

Nejbouřlivější diskuse o přípravě nového územního plánu se podle Macka v uplynulých měsících vedly v Kuřimi. Tamní radnice několik let prosazuje jižní obchvat města, který podle ní na rozdíl od severního návrhu Ředitelství silnic a dálnic sníží dopravu v centru města. Kuřimský obchvat je se stavbou silnice R43 provázán, v budoucnu má propojit tuto rychlostní silnici se současnou hlavní spojnicí Brna se severem kraje I/43.

Macek nakonec požadavek Kuřimských odmítl. Podle něj je trasa R43 počítající se severním obchvatem natolik rozpracovaná, že změna by výrazně oddálila stavbu rychlostní silnice. Obce na sever od Brna přitom po její stavbě volají. Pomůže například Velkým Opatovicím a okolí, které kraj nedávno zařadil mezi tři strukturálně nejpostiženější části kraje.

Velký odpor čeká Macek také od starostů Ostopovic, Nebovid, Moravan, Želešic, Modřic, Troubska a Brna-Bosonoh, jimž se nelíbí takzvaná jihozápadní tangenta. V budoucnu má propojit dálnici D1 s novým dálničním spojením na Vídeň. "Otevřeně mi řekli, že se budou bránit všemi dostupnými prostředky," řekl Macek. Očekává tak, že chystaný krajský územní plán starostové napadnou u soudu. Lidsky prý jejich postoj chápe, jak však řekl, dopravní stavby někudy vést musí. Podle něj závisí na projektantech, aby nové silnice ovlivnily život lidí bydlících v okolí co nejméně.