Průzkum: Lidé příliš nečtou smlouvy a ani nerozumí produktům

Na místě čte pečlivě smlouvy o finančních produktech jen zhruba třetina lidí, kteří se i zeptají, pokud jim není něco jasné. Celkem 23 procent lidí smlouvy jen zběžně pročte a kontroluje nejdůležitější údaje. Čtyři procenta dotazovaných dokonce uvedla, že smlouvu podepisují bez čtení a věří, že je vše v pořádku.

Celkem 43 procentům lidí byla podle průzkumu někdy předložena smlouva o finančním produktu, ve které některým pasážím zcela nerozuměli. Polovina z nich smlouvu podepsala. Třetině lidí se stalo, že smlouvu nepřečetli celou, protože byla příliš dlouhá. Jen šest procent lidí si někdy na nějaký finanční produkt stěžovalo nebo jej reklamovalo.

"Lidé nejen, že si nepřečtou a neporozumí, ale ani nedokážou ocenit a propočítat základní věci. Číst a počítat by se měli mladí lidé naučit ve škole, nést odpovědnost za svá rozhodnutí v rodině. Vize, že ochrana spotřebitele může umést lidem cestičky mezi nástrahami na finančním trhu, je absurdní," uvedla členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová.

Necelá pětina lidí podle průzkumu ví, co znamená zkratka RPSN, tedy roční procentní sazba nákladů. Přesně rozepsat tuto zkratku dokáže jen třetina těch, kteří tvrdí, že ví, co znamená. RPSN je číslo, které má umožnit spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného úvěru. Udává procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru.

Stejně tak jen necelá pětina lidí dokáže správně spočítat úročení úvěru a třetina zná rozdíl mezi zkratkami p.m. a p.a. Zkratka p.m. přitom znamená úrokovou sazbu za jeden měsíc a p.a. sazbu za celý rok. Většina lidí si ale zároveň podle průzkumu dokáže spočítat výhodnější úročení.

Malé povědomí mají lidé i v rozdílu mezi debetní a kreditní kartou. Podle vlastního vyjádření zná rozdíl mezi těmito produkty 62 procent lidí, ale ve skutečnosti jej zná pouze 52 procent z těch, kteří uvedli, že rozdíl znají. Lidé například chybně uváděli, že debetní kartou je možné vybírat do mínusu určené částky ve smlouvě a s kreditní kartou není možné jít hluboko do mínusu. Další chybnou odpovědí bylo například, že debetní karta platí v zahraničí a kreditní v ČR.

Při platbách nebo výběrech z bankomatů debetní kartou čerpá majitel jen vlastní peníze, zpravidla na bankovním účtu. V případě kreditní karty si její majitel půjčuje jejím používáním peníze od banky, které může v bankou určeném období bezúročně splatit. V opačném případě jsou půjčené peníze většinou úročeny poměrně vysokým úrokem.

Rezervy pro případ ztráty příjmu si tvoří podle průzkumu 35 procent lidí. Téměř tři čtvrtiny lidí ví, jak dlouho by bylo schopno pokrýt životní náklady po ztrátě příjmu. Tři a déle měsíců by bez příjmu vystačilo 43 procent lidí. Ani jeden měsíc by s nevystačilo 14 procent dotazovaných. Své účty platí včas 65 procent dotazovaných, o svých vlastních financích má přehled 92 procent lidí. Na druhou stranu 60 procent Čechů si odkládá část příjmů jako rezervu na stáří.

Měření finanční gramotnosti dospělé populace v ČR se uskutečnilo v září formou osobních pohovorů mezi 1005 respondenty ve věku nad 18 let. Průzkum se zabýval tématy týkajícími se peněz, placení, inflace, hospodaření s penězi, rozpočtu a plánování, finančních produktů a práv spotřebitele. Součástí českého dotazníku byly i otázky z mezinárodního šetření OECD, na základě kterých bude zveřejněno srovnání napříč zapojenými zeměmi na konci roku 2011.