Ústavní soud odmítl stížnost Sdružení akcionářů IPB, je předčasná

13.12.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Brno 13. prosince (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Sdružení akcionářů IPB ve sporu o náhradu škody způsobené postupem státu při prodeji bývalé Investiční a poštovní banky (IPB). Sdružení se prostřednictvím žaloby u Městského soudu v Praze domáhalo 171,7 milionu korun. Soud ale uvedl, že o podobných nárocích zatím nelze rozhodovat. Konkurz IP banky, která je nástupnickou organizací IPB, totiž dosud neskončil. Stejný názor nyní zopakoval i ÚS, zjistila dnes ČTK z databáze usnesení.

"Do skončení likvidace společnosti, jejíž akcie stěžovatelé vlastní, nelze učinit jednoznačný závěr, k jakému zásahu do majetkových práv stěžovatelů došlo, tedy zda tento zásah má povahu kvalifikovaného zásahu do ústavně zaručených práv," stojí v usnesení Ústavního soudu. Verdikt padl bez veřejného jednání.

Podle výpisu z Evidence úpadců je konec konkurzu stále v nedohledu. Konkurzní správkyně nedávno znovu požádala o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy. Důvodem je to, že se kvůli složitosti řízení zatím nepodařilo zpeněžit všechen majetek a stále probíhají takzvané incidenční spory, například o vyloučení majetku z konkurzní podstaty nebo o pravost pohledávek.

Městský soud v Praze v listopadu prodloužil lhůtu do konce příštího roku. "Je zřejmé, že pokud správce bude moci předložit konečnou zprávu a vyúčtování dříve, učiní tak bez zbytečného odkladu, aniž by čekal do konce běhu prodloužené lhůty," stojí v rozhodnutí městského soudu.

Ústavní soud už letos v srpnu s podobným odůvodněním odmítl stížnost jednoho akcionáře bývalé IPB, který žádal od státu peníze za znehodnocení svých akcií. Cenné papíry za 224.000 Kč podle jeho stížnosti zcela ztratily hodnotu kvůli postupu státních orgánů. Sdružení akcionářů IPB se bránilo také dovoláním k Nejvyššímu soudu, ale neuspělo.

Akcionáři IPB jsou dlouhodobě přesvědčeni o tom, že by soudy neměly jejich žaloby odmítat pro předčasnost. Už nyní je pode nich zřejmé, že z likvidačního zůstatku banky nezbudou žádné peníze na vypořádání akcionářů. Jejich uspokojení v konkurzním řízení prý vůbec nepřipadá v úvahu.

Krach IPB před deseti lety bývá označován za nejdražší český bankrot. Problémy banky začaly už v roce 1993, kdy stát v bance ztratil majoritní podíl. Ani převzetí banky japonskou Nomurou o pět let později IPB nepomohlo. Tíživá situace se naopak stupňovala. Banka měla řadu špatných úvěrů. Znepokojení klienti banky vzali její přepážky útokem 12. června 2000. Už čtyři dny od prvních výběrů vpadli do sídla IPB muži v kuklách se samopaly v rukou, kteří tak doprovázeli příchod nuceného správce. Po třech dnech nucené správy bylo rozhodnuto o prodeji třetí největší banky v zemi do rukou Československé obchodní banky (ČSOB).

Stát bance pomohl odkupem špatných úvěrů. IPB skončila krachem, ztráta vykázaná Českou konsolidační agenturou na operaci s aktivy IPB dosáhla 121 miliard korun, diskuse kolem banky ale v následujících deseti letech kvůli následným arbitrážím neutichly.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK