Výbor rozhodců uvedl, že USA měly na uvalení dodatečných cel právo a žádné mezinárodní obchodní závazky tím neporušily. Prezident Barack Obama zavedl na čínské pneumatiky loni v září dodatečné clo 35 procent, a vyhověl tak hned první žádosti odborů o ochranná cla od svého nástupu do funkce. Ocelářské odbory si stěžovaly, že prudký růst čínského dovozu ohrožuje americké producenty a jejich pracovní místa.
WTO umožňuje členským zemím zavádět dočasná antidumpingová cla na dovozy, které destabilizují domácí trh příliš velkým množstvím levného zboží. Při vstupu Číny do WTO v roce 2001 si také dosavadní členské země vymohly možnost zavádět specifická dodatečná ochranná opatření proti čínskému dovozu po dobu 12 let.
Zákrok USA proti čínským pneumatikám vyvolal ve světě obavy z nástupu protekcionismu a vlivný časopis The Economist jej v této souvislosti označil za "ekonomický vandalismus". Vlády nejvýznamnějších zemí G20 se totiž tehdy zavázaly, že v situaci globálního ekonomického propadu nebudou potíže zhoršovat protekcionistickými kroky. Čína také ve své stížnosti k WTO argumentovala hlavně touto dohodou.
USA ve svých materiálech uváděly, že dovoz čínských pneumatik vzrostl v minulých čtyřech letech více než trojnásobně na 1,8 miliardy dolarů (asi 33,8 miliardy Kč). Americká produkce v tomto období naopak klesla o více než 25 procent a práci kvůli tomu údajně ztratilo 14 procent zaměstnanců odvětví. Čínská strana však uváděla mnohem nižší vývozy pneumatik a připomínala, že mnoho jejich vývozců je pobočkami amerických výrobců pneumatik.
Americká ochranná cla byla zavedena na tři roky k běžné čtyřprocentní celní sazbě. Pro první rok byla ochranná cla stanovena na 35 procent, ve druhém roce by měla klesnout na 30 procent a ve třetím na 25 procent.