Maďarská centrální banka zřejmě bude dál zvyšovat sazby

"Maďarská ekonomika je pořád ještě citlivá na změny v náladě investorů," řekl Simor, který vede centrální banku od roku 2007 a nyní svádí boj s politiky. "Pokud se v posledních měsících rizikové hodnocení Maďarska změnilo, pak je to k horšímu," dodal. Zamýšlené změny v zákonech podle něj podkopávají důvěryhodnost měnové politiky.

Vysoce zadlužené Maďarsko se stalo první zemí Evropské unie, která kvůli dopadům globální finanční krize požádala o zahraniční pomoc. Tu jí v roce 2008 poskytla Evropská unie a Mezinárodní měnový fond.

Maďarská centrální banka pociťuje stále větší politický vliv, což je podle Simora nezdravý vývoj. Nová opatření, která v tomto směru chystá maďarská vláda, guvernér označil za nekonvenční. Vláda chce mít především kontrolu nad volbou čtyř nových členů bankovní rady, aby měla vliv také na utváření měnové politiky.

Analytici předpokládají, že noví členové rady budou naplňovat plán vlády a přiklánět se k takové měnové politice, která podpoří hospodářský růst a tvorbu pracovních míst. Spekuluje se také, že by mohl být zvýšen inflační cíl banky na 3,5 procenta z dosavadních tří procent. Tím by byl nastolen i důvod k prosazování uvolněnější měnové politiky.

Centrální banka na konci listopadu nečekaně zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 5,5 procenta. Předtím ji půl roku držela na historickém minimu 5,25 procenta a většina analytiků se domnívala, že k zpřísňování měnové politiky banka sáhne až později.

"Nikdo by se neměl domnívat, že zvýšení úroků o 25 bazických bodů vrátí inflaci k původnímu cíli. Neznamená to nutně, že bychom potřebovali několik takových kroků," řekl Simor k předpokládanému zvyšování úroků. Právě vyšší inflace, hlavně pak u potravin, byla jedním z důvodů, proč se centrální banka rozhodla sazby zvýšit.