Čína od ledna zvýší cla na vývoz některých vzácných kovů

Nízké dovozní tarify Čína ponechá u 600 významných materiálů a komponentů. Nadále ale bude vybírat cla z vývozu hnojiv, neželezných kovů a energetických komodit včetně uhlí a ropy.

Vzácné kovy nacházejí uplatnění v ekologické energetice a vyspělých technologiích. Dominantní pozice Číny na tomto trhu zvyšuje v těchto odvětvích obavy, protože Peking evidentně omezuje dodávky těchto kovů na trh. Vyjádření diplomatů z Číny i EU ale naznačují, že by se země mohla diskusím v této oblasti otevřít.

Předpokládá se, že Spojené státy na Čínu přitlačí, aby od omezování vývozu takzvaných kovů vzácných zemin upustila. Ve Washingtonu budou jednat představitelé obou ekonomických velmocí o vzájemném obchodu dnes a ve středu, napsala agentura Reuters.

V polovině minulého měsíce se ukázalo, že země letošní kvótu na vývoz vzácných kovů již překročila. Peking kvótu stanovil 40 procent pod loňským nevyčerpaným limitem, což v dovážejících zemích vyvolalo poplach. Za prvních devět měsíců roku již Čína podle celních údajů vyvezla 32.200 tun těchto kovů, z toho zhruba polovinu do Japonska.

Čína opakuje, že se snaží světový trh uspokojit a že značný objem exportu těchto kovů garantuje. Dává ale také najevo, že rozsáhlá těžba nese vysoké ekologické náklady, a chce si také část zdrojů ponechat pro potřeby vlastního průmyslu.

Čína má k dispozici zhruba 30 procent celosvětových zásob těchto kovů. Rezervy mají rovněž Spojené státy, Austrálie a Kanada, ty je ale v 90. letech minulého století přestaly těžit. Čína získala téměř monopolní pozici díky investicím, levné pracovní síle, ale i proto, že vyspělé země si nechtěly kvůli těžbě poškozovat vlastní životní prostředí. Tokio a Washington proto vyzývají ostatní země se zdroji vzácných kovů, aby tuto těžbu obnovily.