ÚS projedná stížnost Koh-i-nooru ve vleklém restitučním sporu

Koh-i-noor je dnes akciovou společností. Stát v roce 1994 prodal podnik soukromníkům. Současné vedení už dříve uvedlo, že případné vydání poloviny nemovitostí restituentům přímo neovlivní výrobu. Součástí sporu je sbírka vzácných obrazů, z nichž některé jsou od Františka Kupky, jednoho z nejvýše ceněných českých malířů.

Firma tvrdí, že soudy svým rozhodnutím prolomily Benešovy dekrety. Továrna byla totiž znárodněna v roce 1945, a ne až po komunistickém převratu v roce 1948. Restituce by se tedy prý na ni neměla vztahovat. Potomci zakladatele firmy ale tvrdí, že Benešovy dekrety se na případ vůbec nevztahují, protože továrna byla poprvé zabavena už v průběhu druhé světové války. V roce 1939 převzala podíly Jindřicha Waldese a Zikmunda Waldese Velkoněmecká říše. Po válce pak podnik Koh-i-noor znárodnil československý stát.

Pražský Koh-i-noor kromě patentek neboli stiskacích knoflíků vyrábí také například špendlíky, zipy, nýty a další galanterii. Svou produkci vyváží do více než 50 zemí.