Kauzou se musí znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 10. Bude přitom vázán právním názorem ústavních soudců. Současné vedení firmy, která vyrábí například slavné patentky, nález přivítalo. Ústavní soud už letos v únoru odložil vykonatelnost rozsudku do doby, než o stížnosti rozhodne. Součástí sporu je kromě nemovitostí sbírka vzácných obrazů včetně děl Františka Kupky, jednoho z nejvýše ceněných českých malířů.
Koh-i-noor ve stížnosti tvrdil, že soudy rozhodnutím ve prospěch restituentů prolomily Benešovy dekrety. Továrna byla totiž znárodněna v roce 1945, a ne až po komunistickém převratu v roce 1948. Restituce by se tedy na ni neměla vztahovat. Potomci zakladatele firmy naopak tvrdili, že Benešovy dekrety se případu vůbec netýkají, protože továrna byla poprvé zabavena už v průběhu druhé světové války. V roce 1939 převzala podíly Jindřicha Waldese a Zikmunda Waldese Velkoněmecká říše. Teprve po válce pak podnik Koh-i-noor znárodnil československý stát.
Pražský Koh-i-noor kromě patentek, neboli stiskacích knoflíků, vyrábí také například špendlíky, zipy, nýty a další galanterii. Svou produkci vyváží do více než 50 zemí.