Ekonomická prognóza Eurozóny: Směřujeme stále k vícerychlostní Evropě?

V příštím roce lze očekávat oslabení hospodářského růstu eurozóny až na úroveň 1,4 %, a to i přesto, že její ekonomika vykazovala po většinu roku 2010 dobrou výkonnost. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní ekonomické prognózy společnosti Ernst & Young (EEF). Míra hospodářského růstu se však v jednotlivých 16 členských zemích eurozóny bude značně lišit. Tahounem růstu budou severní státy, zejména Německo.

Růst HDP v rámci eurozóny za rok 2010 se odhaduje na 1,7 %, což mírně převyšuje předchozí  odhady. Podíváme-li se však na jednotlivé složky růstu podrobněji, přílišný optimismus rozhodně není na místě. Z celých 80 % stojí za letošním posilováním ekonomiky doplňování stavu zásob, což je proces, jehož dopady jsou pouze dočasné. Pokles výkonnosti v roce 2011 je připisován zejména zpřísňování fiskální politiky, které dle odhadů EEF překoná hranici 1 % HDP.

Marie Diron, senior konzultant společnosti Ernst & Young podílející se na přípravě zprávy Eurozone Forecast, vysvětluje: „Eurozóna současnou krizi pravděpodobně zvládne. I ten nejoptimističtější scénář však do značné míry závisí na výsledcích severní části eurozóny, která se státům na jihu bude nevyhnutelně vzdalovat. Jakýkoli zmatek na finančních trzích navíc povede k tomu, že se situace může snadno dále zhoršovat.“

Vícerychlostní Evropa

Hnací sílu hospodářského oživení eurozóny představuje Německo s předpokládaným růstem HDP ve výši 3,5 % v letošním roce a 2 % v roce 2011. Úrovně HDP z období před krizí by mělo dosáhnout koncem roku 2011, tedy mnohem dříve, než se původně očekávalo. V roce 2011 se u zemí, které jsou na německé hospodářství těsně navázané, předpokládá rovněž růst – týká se to především České republiky (3 %), Slovenska (3 %) a Rakouska (2 %), bude však pravděpodobně pomalejší než v roce 2010. V České republice půjde proti pozitivnímu vlivu exportu do Německa především vliv úsporných opatřeních ve veřejném sektoru a jeho dopad na spotřebu domácností a výnosy firem. Nezanedbatelný vliv mohou mít v meziročním porovnání roku 2011 a 2010 i současné vysoké výdaje na investice mířící do solárních elektráren. S mírným růstem se také počítá v dalších „severních“ zemích regionu, mimo jiné ve Francii a Nizozemí (okolo 2 %).

Prognózy propadu HDP na rok 2011 v jižních státech se pohybují v rozmezí od -3,3 % pro Řecko až po -0,7 % pro Portugalsko. Tato čísla by se však mohla výrazně propadnout , budou-li periferní ekonomiky donuceny čelit dalším otřesům na trzích s dluhopisy a potřebě zavádět dodatečná zpřísňující opatření na snížení deficitů.

Jan Fanta, partner Podnikového poradenství a řízení rizik Ernst & Young, dodává: „V důsledku nepředvídatelnosti vývoje ekonomické situace v eurozóně je pro společnosti stále těžší plánovat dopředu. Převládající pesimismus kolem růstu HDP v mnoha částech Evropy přispívá k tomu, že se firmy při plánování budoucích investic a přijímání nových pracovníků drží spíše zpátky.“

Obavy z vývoje pracovního trhu

Odlišné ekonomické podmínky v eurozóně se projevují také na jednotlivých trzích práce. Míra nezaměstnanosti se v současné době pohybuje v rozmezí od 4 % v Rakousku až po 20 % ve Španělsku. Očekává se, že tyto rozdíly se během několika příštích let výrazně nesníží. Míra zaměstnanosti v okrajových ekonomikách zůstane v nejlepším případě konstantní, táhnout dolů ji bude zejména propouštění ve veřejném sektoru a negativní dopady skromnějších rozpočtů na soukromý sektor.

Podle zprávy lze předpokládat, že zaměstnanost poroste ve zbytku eurozóny během roku 2011 pouze mírným tempem. Na základě současných podmínek se lze domnívat, že celková úroveň nezaměstnanosti v eurozóně se nesníží minimálně po dobu následujících dvanácti měsíců. Dle závěrů zprávy EEF neklesne počet nezaměstnaných v regionu pod 15 milionů před rokem 2013.

Zvýšení HDP až o 2 % do roku 2012 díky politice kvantitativního uvolňování

Evropská centrální banka (ECB) podle všeho nehodlá následovat USA s politikou kvantitativního uvolňování, tedy souborem opatření na podporu ekonomiky zaváděných v rámci federálního rezervního systému. Analytici podílející se na přípravě zprávy EEF se nicméně domnívají, že pokud eurozónu zasáhne další krize, měla by být ECB připravena, podobně jako v roce 2009 a 2010, prosadit kroky na podporu likvidity a politiku kvantitativního uvolňování použít.

Nízké úrokové sazby do konce roku 2011

„Díky výsledkům prvního pololetí roku 2010 mohla ECB nabýt dojmu, že hospodářské oživení je na dobré cestě a eurozóna může přistoupit k prosazování přísnějších měnových podmínek. Irská krize nicméně odhalila křehkost ekonomiky v oblasti a zdůraznila potřebu disponovat veškerými nástroji, které se dají použít ke zmírnění případných negativních dopadů. ECB musí i nadále pečlivě sledovat dopady zpřísňování fiskální politiky spolu s vývojem na finančních trzích, aby byla schopna účinně zakročit, bude-li to třeba,“ tvrdí Diron.

Zpráva EEF si dále všímá značného zpřísnění měnových podmínek od jara letošního roku, kdy ECB začala omezovat půjčky bankovnímu sektoru eurozóny a došlo tak k nárůstu úrokových sazeb a předpokládá, že jejich opětovné zvyšování zřejmě nenastane před druhou polovinou roku 2011.