Stavební spoření v Evropě aneb Dostanou teď sousedé od státu více?

V České republice funguje stavební spoření od února roku 1993, kdy byl schválen Zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, který umožnil vznik stavebních spořitelen. Ještě téhož roku začaly na našem trhu působit (v uvedeném pořadí): Raiffeisen stavební spořitelna, a. s., Českomoravská stavební spořitelna, a. s., Wüstenrot stavební spořitelna, a. s., a Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky, a. s. (Modrá pyramida stavební spořitelna). O rok později přibyly Stavební spořitelna České spořitelny, a. s., a HYPO stavební spořitelna, a. s., která se v roce 2008 fúzí spojila s Raiffeisen stavební spořitelnou a k 31. 10. 2008 tak byla bez likvidace zrušena. Nyní tedy na českém trhu působí pět stavebních spořitelen.

V současné době funguje stavební spoření kromě České republiky ještě v šesti evropských zemích a v dalších probíhají diskuse o jeho zavedení. Nejvyššího pokrytí trhu dosahuje stavební spoření v Rakousku – celých 67 %. Česká republika je hned na druhém místě s pěti miliony smluv a 49% pokrytím trhu. „Medailové pozice“ z hlediska procentuálního pokrytí trhu uzavírá Německo s 36% pokrytím trhu.

• Spočítejte si výnos stavebního spoření po vládních úpravách!

Obrázek: Stavební spoření v Evropě (žlutě země se stavebním spořením; oranžově země, v nichž probíhají diskuze o zavedení SS)

Novinka v Rumunsku

Zdaleka nejkratší dobu funguje stavební spoření v Rumunsku, a to od roku 2004. Na tamním trhu spolu soupeří dvě stavební spořitelny s celkovým počtem přibližně 300 000 smluv, čímž pokrývají jen asi jedno procento trhu. Státní podpora stavebního spoření je tu velmi vysoká – celá čtvrtina ročního vkladu, maximálně však z 1000 eur. Účastník stavebního spoření tak za rok může od státu získat až 250 eur.

Chorvatsko s 15 %

Obyvatelé Chorvatska si mohou uzavřít smlouvu o stavebním spoření od roku 1998. 5 místních stavebních spořitelen eviduje celkem přibližně 700 000 smluv, což odpovídá jen 16% pokrytí trhu. Státní podpora je ve výši velmi slušných 15 %, maximálně však z 680 eur, což pro klienta znamená, že může od státu získat až 102 eur za rok.

Nepřehledné Maďarsko

V Maďarsku existují stavební spořitelny od roku 1997. Podle údajů z roku 2006 je pokryto asi 8 % trhu. Systém stavebního spoření je v Maďarsku relativně složitý a v současné době prochází rozsáhlými změnami.

Slovensko má stejnou státní podporu, ale z nižšího základu

Na Slovensku bylo stavební spoření zavedeno v roce 1992. Třem slovenským stavebním spořitelnám se daří pokrýt 20 % trhu s počtem 1,1 milionu existujících smluv o stavebním spoření. Procentuelně je zde státní podpora pro rok 2011 stejná, jako má být i u nás, tedy 10 %, ovšem maximálně 66 eur.

30 spořitelen v Německu

V Německu došlo k velkému rozvoji stavebního spoření již ve 20. letech 20. století. Pokrytí trhu v současné době dosahuje 36 % s přibližně 30 miliony smluv o stavebním spoření. Stavebních spořitelen je tu téměř 30. Systém stavebního spoření v Německu je relativně složitý. Klasická podpora činí 8,8 %, maximálně ale z 512 eur, tj. cca 45 eur. Podmínkou ale je roční příjem klienta nižší než 25 600 eur, přičemž pro manžele platí dvojnásobek této částky. Kromě klasické podpory existuje také možnost přispívání zaměstnavatele na smlouvu, na což je navázána další podpora ve výši 9 %, maximálně ale 43 eur a i v tomto případě se bere v potaz výše příjmu. Ke stavebnímu spoření mohou obyvatelé Německa využít také příspěvek na spoření k zajištění na stáří (max. 154 eur). Stavební spoření je zde totiž v tomto ohledu postaveno na roveň penzijnímu připojištění.

Podpora v Rakousku závisí na sazbách v ekonomice

I v Rakousku má stavební spoření dlouhou tradici, rozvíjet se začalo koncem 20. let 20. století a od té doby si získalo velkou popularitu. Je tu nejoblíbenějším způsobem spoření a investování. Z evropských zemí se zde také podařilo dosáhnout nejvyššího pokrytí trhu – celých 67 % (5,6 milionů smluv o stavebním spoření). Dnes působí na rakouském trhu celkem čtyři stavební spořitelny. Podpora stavebního spoření je zde variabilní, výchozím parametrem pro stanovení její výše jsou průměrné výnosy státních dluhopisů na sekundárním trhu. Státní podpora pro rok 2011 v Rakousku činí 3 % ročního vkladu, maximálně 36 eur.

Z výše uvedeného vyplývá, že i po aktuálních legislativních změnách bude státní podpora stavebního spoření v České republice patřit v porovnání s okolními státy k těm nejvyšším. V Rakousku i v Německu je státní podpora stavebního spoření na poměrně nízké úrovni a přitom se zde stavební spoření těší velké oblibě. V případě Rakouska se zájem o stavební spoření projevuje nejvyšším procentuálním pokrytím trhu a Německo vede zase v absolutním počtu smluv o stavebním spoření. 

Autor je ředitel odboru podpory prodeje a vývoje produktů ve společnosti Raiffeisen stavební spořitelna.