Koruna si v minulém roce dokázala podržet pověst stabilní a na středoevropský region poměrně bezpečné měny. Zatímco na páru americkým dolarem během roku ztratila přibližně 4,5 %, když se několik dnů před koncem roku prodávala poblíž 19,20 Kč za dolar, vůči euru dokázala o čtyři procenta růst, aby se koncem letošního roku dostala až poblíž 25,30 Kč za euro.
Její rozdílný vývoj vůči oběma hlavním světovým měnám je logickým vyústěním problémů, do kterých se v průběhu roku euro dostalo a které souvisely především s evropskou dluhovou krizí. Ty Evropu zasáhly poprvé naplno letos v květnu, kdy museli evropští politici narychlo zachraňovat Řecko, aby s ještě větší intenzitou udeřily v listopadu, kdy se pozornost obchodníků obrátila na Irsko, Portugalsko a Španělsko. Právě díky evropské dluhové krizi euro v minulém roce výrazně ztrácelo, a to nejen na páru s tradičními bezpečnými měnami, jakými je například americký dolar, japonský jen, nebo švýcarský frank, ale rovněž na páru s korunou, která je díky velikosti české ekonomiky a její náchylnosti na změnu hospodářského cyklu považována tradičně za měnu ve světovém měřítku spíše rizikovou.
Nejsilnější v regionu
Svou pozici bezpečného přístavu mezi rizikovými měnami koruna potvrdila zejména ve středoevropském regionu, kde se české měně podařilo zpevňovat jak na páru s polským zlotým, ke kterému se proti začátku roku prodává silnější o dvě procenta na 6,3 korun za jeden zlotý, tak vůči forintu, který ke koruně během roku oslabil o 5,80 % na 10,9 forintu za korunu.
Síla české měny na páru s forintem není překvapivá, zohledníme-li situaci, v jaké se maďarská ekonomika nachází. Maďarsko je nejvíce zadluženou zemí ve středoevropském regionu, kterou od bankrotu v roce 2008 zachránila teprve pomoc Mezinárodního měnového fondu. Stav jeho veřejných financí se i nyní nebezpečně blíží stavu veřejných financí v zemích jako je Řecko, což nakonec v polovině roku připustili i jeho politici, čímž značně vylekali finanční trhy. Ty Maďarsko trestají vysokým požadovaným úrokem, který v případě desetiletých půjček dosahuje téměř osmi procent, což je vysoko nad Polskem a Českem, které za desetiletou půjčku platí pouze 5,95 % a 3,80 %.
Pomáhají nízké úrokové sazby
Mnohem zajímavější je proto síla české měny na páru s polským zlotým. Polsko totiž jako jediná země EU v průběhu krize dokázalo růst, jeho závislost na zahraničním obchodu není zdaleka tak vysoká jako v případě Česka a jeho ekonomika tu českou převyšuje více než dvojnásobně. Z jakého důvodu, tedy koruna dokázala v minulém roce překonat také polskou měnu? Hlavní příčinu lze spatřovat v rozdílné výši úrokových sazeb. Zatímco Polská centrální banka drží sazby na 3,50 %, Česká národní banka základní sazbu snížila až na 0,75 %. Atraktivita českých aktiv je tedy menší než v případě Polska, díky čemuž je příliv horkého spekulativního kapitálu do Česka v dobách, kdy investoři riskují a hledají vyšší výnos, podstatně nižší. Polská měna má proto tendenci k vyšší volatilitě, což dokazuje i skutečnost, že se její letošní maxima a minima na páru s dolarem pohybují v rozmezí +7 a -23 procent proti začátku roku, zatímco v případě koruny je to pouze +6 a -18 procent.
Nižší sazby tedy korunu chrání proti přílišné volatilitě a jsou hlavním důvodem, proč si česká měna vedla ve středoevropském regionu ze všech nejlépe. Konec roku se totiž nesl v duchu návratu dluhové krize do Evropy, který přiměl řadu obchodníků k uzavření svých rizikovějších pozic a přesunu investic zpět do relativně bezpečnějších aktiv.
Je více než pravděpodobné, že ani příští rok žádné výrazné utahování měnové politiky a zvyšování sazeb nepřinese. Pokud si Česká republika nízké sazby podrží, koruna si svou pozici nejstabilnější měny ve středoevropském regionu může i nadále s přehledem zachovat. Bude-li se navíc situace kolem evropské dluhové krize dále vyostřovat, má koruna značný potenciál, aby své zisky na páru s polským zlotým a maďarským forintem v nadcházejícím roce ještě o něco navýšila.
Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.