Zpráva trh zlata nijak neovlivnila, protože MMF již dříve sdělil, že do konce října prodal více než 90 procent svých zlatých rezerv, jejichž celkový objem dosahoval 403,3 milionu tun. V úterý fond nic podrobnějšího o svých prodejích zlata neuvedl.
Fond začala prodávat zlato přímým kupcům i na trhu loni v září a ochotné kupce nacházel zejména mezi centrálními bankami jižní Asie. Jen Indie nakoupila od fondu zhruba polovinu jeho rezerv a dalšími významnými klienty byly Srí Lanka, Bangladéš a Mauritius. MMF prodejem zlata získal peníze k rozšíření svých úvěrových aktivit.
Dokončení plánu MMF na prodej zlata je pro trh drahých kovů významným milníkem. Mnozí analytici nyní čekají, že veřejný sektor a zejména banky v rozvíjející se části světa v čele s Čínou se od příštího roku stanou čistými kupci zlata, protože budou chtít rozložit své finanční rezervy na jiné investice vedle dolaru a amerických vládních dluhopisů.
Tato očekávání letos přispěla k dalšímu prudkému růstu ceny zlata, která nedávno vystoupila na rekordních 1430 dolarů za troyskou unci. Zlato zpevňuje letos již desátý rok po sobě a jeho růst akceleroval po vypuknutí hluboké finanční krize z podzimu 2008. Za poslední dva roky se jeho cena zvýšila zhruba na dvojnásobek.
V 90. letech minulého století ceny klesaly pod tlakem prodejů centrálních bank a v roce 1999 zlato sestoupilo až na zhruba 250 dolarů za unci. Pokles cen tehdy zastavila dohoda centrálních bank o omezení ročních prodejů zlata z rezerv na maximálně 400 tun.