Bolestivé úspory

... a ta maďarská zase stimulaci růstu snížením daní. Realizaci těchto velkorysých plánů ale nakonec zhatili chladnokrevní finančníci z Mezinárodního měnového fondu, na které se musely státy obrátit. Nikdo jiný jim totiž půjčit nechtěl.

Fidesz proti všem

Po drtivém vítězství v letošních parlamentních volbách začala maďarská vládní strana měnit zemi k obrazu svému. Byly oklestěny pravomoci centrální banky a ústavního soudu, novinářům hrozí velké pokuty od zvláštní Rady pro média, kterou ovládá právě Fidesz a parlamentem prochází cokoli, co si vláda usmyslí. Ke straně patří prezident, nejvyšší kontrolní úřad a příští rok se premiér Viktor Orban chystá dosadit svoje lidi i do centrální banky.

Fidesz vyhrál volby díky slibům, že po létech konečně zruší úsporná opatření, sníží daně a tím nastartuje hospodářský růst. Jako první narazil na odpor mezinárodních věřitelů, kteří požadovali zachování rozpočtových kritérií na stejné úrovni, jako bylo dohodnuto s předchozí vládou. Po určitých peripetiích se nakonec vláda s MMF a EU dohodla a schodek letos nebude vyšší než 3,8 % HDP. Způsob, jakým se vláda k cíli vydala, ale mnoho pozitivních ohlasů od mezinárodních organizací nesklidil.

„Znárodnění“ penzijních fondů

V soukromých penzijních fondech si Maďaři za několik let nastřádali miliardy forintů. Pochopitelně takové zdroje nemohly ujít pozornosti vlády hledající lék na deficitní státní důchodový účet. Nakonec bylo rozhodnuto, že státní příspěvky do fondů se na několik let zruší a ti, co nepřejdou se svými úsporami pod veřejné rozpočty, dostanou jen to, co si sami naspoří. Pochopitelně i tak musí dále platit pojistné.

Maďarská vláda provedla několik dalších kontroverzních kroků. Jedním z nich bylo například uvalení speciální daně na banky a pojišťovny, která má státnímu rozpočtu přinést 187 miliard forintů (17,2 mld. Kč). Podle vlády proto, že se banky podílely na vzniku finanční krize.

Nakonec ale budou zdaněna i další odvětví jako energetika, telekomunikace či obchodní řetězce. Celkem mají do roku 2012 zaplatit dalších 161 miliard forintů (14,8 mld. Kč). 

Společnosti postižené daní ji sice kritizovali, ale parlamentem prošla bez větších potíží. Stejně jako zákony omezující pravomoci ůstavního soudu a jako nový zákon o sdělovacích prostředcích, který výrazně posiluje pravomoci státu při regulaci médií.

Novináři zákon ostře kritizují. A firmy patřící zahraničním vlastníkům zase kritizují údajně přemrštěné daně, které je prý přinutí propouštět. Například rakouská Erste Group, které patří i Česká spořitelna, se chystá dát výpověď 9 % tamějších zaměstnanců.

Nepokoje v Řecku

V Řecku vyšly desetitisíce lidí do ulic při již několikáté generální stávce v tomto roce. Demonstranti se střetli s policí, ničili auta a házeli zápalné lahve, na což bezpečnostní složky odpověděly obušky a slzným plynem. Jen v Aténách bylo zraněno téměř třicet lidí včetně bývalého ministra, kterého protestující ztloukli přímo na ulici.

Protesty a stávky probíhali minulý týden v celém Řecku. Generální stávka byla již sedmá v tomto roce, ale po květnové tragédii, kdy 3 lidé zemřeli v bance zapálené demonstranty, byly relativně poklidné. Násilí se vrátilo až teď. Důvodem odporu jsou tentokrát škrty v platech státních zaměstnanců a reformy zákoníku práce směřující k usnadnění propuštění. Prosazení těchto opatření požadují především největší věřitelé Řecka: Evropská unie a Mezinárodní měnový fond.

Děkujeme, odcházíme

V České Republice se také situace vlády komplikuje, ale není zdaleka tak závažná, jako v zemích, které byly nuceny přistoupit na podmínky MMF. Policisté, hasiči a další státní zaměstnanci pořádali stávku, i když ve srovnání s Řeky je to slabý odvar. Proti snižování platů se ostře postavily také lékařské odbory a během všeobecného šetření neočekávaně požadují razantní růst mezd. Přesto se zatím zdá, že plánované úspory budou pokračovat podle plánu a příští rok dojde ke snížení prostředků na platy státních zaměstnanců.

A to za prvních devět měsíců 2010 vzrostly platy ve veřejném sektoru nominálně o pouhých 0,7 % a reálně se tak snížily o 0,6 %. Navíc příští rok klesnou i různé zaměstnanecké benefity v podobě příspěvků na kulturu či rekreaci. Nutno však podotknout, že zaměstnanci v soukromé sféře na to nejsou o mnoho lépe.