Dva roky poté, co poslanci minulého parlamentu schválili nynější podobu konkursního zákona, kterou kritizují právníci, ekonomové i experti Evropské komise, čekají klíčovou normu další změny. Jde však o to, zda nebudou pouze kosmetické a parlament přijme zákon, který konečně požene dlužníky k odpovědnosti.
DVA NÁVRHY
Svoji představu o konkursech má jak kabinet, tak opoziční poslanci parlamentu. Odborníci dávají lepší známky skupině poslanců v čele s Marií Dundáčkovou (ODS). Jejich materiál totiž počítá s trestním postihem šéfů krachujících firem, kteří podnik včas nepřihlásí do konkursního řízení. "To je klíčový bod, který je potřeba prosadit, jinak nebude zákon nikdy dostatečně tvrdou právní normou," říká pražský soudce Jaroslav Zelenka. Poslanecký návrh prošel prvním čtením, jenže poslanci ČSSD čekají, až do sněmovny dorazí konkurenční vládní novela, a chtějí pak oba materiály spojit. Vládou přijatá novela však má zcela odlišný obsah a odborníci před propojením obou materiálů varují s tím, že vznikne další nefunkční norma.
Hlavním bodem vládní novely je ochrana firem zařazených do revitalizace. Pokud vládní návrh schválí poslanci, bude moci soud zrušit konkurs na podnik vybraný do vládního záchranného programu. Zákon předpokládá rovněž posílení pravomocí věřitelů vůči konkursním správcům. Právníkům a ekonomům tyto změny vesměs nestačí. "Zákon má špatné základy.
Opět nepřináší to, co je nejdůležitější, tedy nutnost rychlého hledání nových majitelů, zachování pracovních příležitostí, neobsahuje ustanovení, aby lidé, kteří přivedli podnik do úpadku, neměli možnost jinde podnikat," říká Zelenka. I sám autor novely zákona František Zoulík z pražské právnické fakulty přiznává, že konečná podoba návrhu není úplně ideální: "O spolupráci
jsme požádali soudce, správce či věřitele. Teprve po jejich připomínkách jsme vypracovali návrh novely. Ten však není bez rozporů." Některé dílčí body odborníci vítají. Ekonom Miroslav Zámečník nedávno uvedl, že snaha zvýšit pravomoci věřitelských výborů je posunem vpřed - může totiž omezit snahy některých správců konkursy záměrně zdržovat.PRÁVNÍCI SE BOJÍ LOBBIST
ůSnahu o spojení obou konkurenčních verzí bankrotového zákona zdůvodňuje předseda hospodářského výboru parlamentu František Brožík slovy: "Dobré nápady z obou verzí by se měly vytěžit do výsledné novely," říká bez bližších podrobností. Před dvěma lety při posledním projednávání spolu s kolegy ze strany hlasoval proti zostření zákona. Odborníci proto snahu o propojení obou novel přijímají s roz
paky. "Vznikne tak znovu prostor pro to, aby se ze zákona vypustily nejostřejší formulace," říká jeden z konkursních správců.Rezervovaný postoj expertů dokládá právě konec roku 1997, kdy poslanci projednávali do té doby jedno z nejtvrdších pojetí bankrotů, k němuž se kabinet odhodlal. Nicméně celá opozice a nemalá část poslanců ODS a ODA na sklonku roku 1997 podpořily návrh komunistů vyškrtnout z vládní verze paragraf, podle kterého by právě nevčasné podání návrhu na konkurs své firmy v případě předlužení
bylo trestným činem. "To bylo zcela ostudné odmítnutí, které nyní způsobuje neuvěřitelné problémy," míní o tehdejším hlasování Martin Litvan.TVRDŠÍ KONKURSY EKONOMICE NEUŠKODÍ
Proč se poslanci před dvěma lety postavili proti zásadním změnám? Hlasy v parlamentu varovaly před možným lavinovitým zhroucením velkých firem, padaly argumenty o neudržitelných sociálních otřesech a nezaměstnanosti. "Pravdou je, že zákon byl pod vlivem lobbistů. Zejména působila skupina konkursních správců, kteří chtěli okleštit
pravomoci věřitelských výborů," uvádí poslanec František Brožík.Na přímý dotaz však přiznává, že silná byla i druhá skupina - zástupci velkých podniků, kteří chtějí ztížená pravidla pro vstup do konkursů. Jsou skutečně konkursy takovou hrozbou pro ekonomiku? Analytik ČSOB Vladimír Modrý říká: "Zatím si v tuzemsku na konkursy tak trochu hrajeme. Žádná mohutná vlna, která zákonitě musí přijít, se nekonala. Takže zpřísnění podmínek lze jednoznačně přivítat. Ostatně pochybuji, že by zavedení trestní odpovědno
sti mohlo vyvolat nějakou davovou psychózu a vlnu konkursů. Kdo umí trochu chodit v účetnictví, ten se dokáže předlužení vždy vyhnout."CO PŘINESLY BÝVALÉ NOVELY
1993
- úpadce může na tři měsíce požádat o oddálení konkursu, aby mohl vyrovnat své dluhy
1996
- úpadce má povinnost podat sám na sebe návrh na konkurs, pokud je jeho firma předlužená
- ochranná lhůta omezena na dlužníky nad 50 zaměstnanců
- pohledávky za zdravotní pojistné jsou uspokojovány mezi prvními
1998
- proti konkursu se nelze odvolat ani jej přerušit
- úpadce je povinen podat sám návrh na konkurs i v případě platební neschopnosti
- správce má povinnost předložit konečnou zprávu do 18 měsíců od prohlášení konkursu
- věřitelský výbor nemusí s prodejem majetku souhlasit
CO ŘEŠÍ POSLEDNÍ NOVELA
1) vládní návrh
- pokud je podnik v revitalizaci, může požádat o ochrannou lhůtu a v případě, že někdo převezme jeho dluhy, může soud konkurs zrušit
- omezuje uspokojení pohledávek přednostních věřitelů tak, aby zbyly peníze i na další věřitele
- posiluje pravomoci věřitelů zejména vůči správci
- zavádí desetidenní lhůtu na prohlášení konkursu
- zmírňuje podmínky pro vyrovnání tak, aby se začalo v praxi konečně využívat
2) poslanecký návrh
- posiluje pravomoci správce, který by byl veřejným činitelem
- zavádí trestní postihy pro úpadce, který nepodá včas návrh na konkurs: úpadek z nedbalosti a podvodný úpadek
- ten, kdo způsobil úpadek vlastní firmy, nemůže být členem orgánů jiných firem
Zdroj: MF Dnes z 16. 11. 1999
Je libo formule, dvě, tři? Bývalý šéf F1 Ecclestone prodává svoji historickou sbírku, v nabídce je i Schumacherovo mistrovské Ferrari
Nejen Mototechna: jak se kupovala auta v létech 1945 až 1989 (první část)
Hledají se pozorní čtenáři, kteří mají automobilové detaily v malíčku. Zvládnete tento kvíz?
Seat Leon slaví čtvrt století existence. Zažil slávu a okruhové závody, teď ve své původní podobě čeká na konec existence
Druhá generace ještě populárnější: nedostatkový Barkas 1000 byl v Československu fenoménem
