Američtí vojenští plánovači spoléhají na psychologický efekt "bleskové války", kterou si chtějí zajistit rychlé vítězství. Experti se shodují, že první jednotky americko-britských vojsk o celkové síle 280.000 mužů vyrazí bez prodlení k severu. Zatímco Saddám a jeho důstojníci vyhrožují překvapivě houževnatým odporem a krvavými boji muže proti muži v ulicích Bagdádu, armádní mluvčí poukazují na celou řadu možností, jak špatně vyzbrojenou iráckou armádu přemoci. "Počítáme se širokou paletou možností," řekl plukovník Chris Vernon, mluvčí britské armády. Americké a britské jednotky mezitím dokončují poslední přípravy na vojenskou operaci. "V nejlepším případě narazíme na malý odpor irácké armády," dodal mluvčí. "Na druhou stranu jsme ale stejně dobře připraveni na tvrdou defenzivu po celou dobu bojů."
ZAČNE VÁLKA V PŘÍŠTÍCH DVOU DNECH?
Prezident George W.Bush dal Saddámu Husajnovi a dvěma jeho synům Kusajovi a Udajovi 48 hodin na odchod do exilu. V opačném případě je čeká vojenský zásah ve chvíli, kterou Spojené státy "samy vyberou". Lhůta vyprší ve čtvrtek v 02:15 SEČ. Saddám nicméně ultimátum odmítl a Udaj pohrozil Američanům "krvavou bitvou". Kromě svých vojáků spoléhá irácký vůdce také na protiválečné nálady v západních zemích, které mohou úsilí spojenců komplikovat. Američtí vojenští specialisté věří, že masivní útok přesně naváděných raket Tomahawk a chytrých bomb bude mít v Iráku silný psychologický efekt, povede k izolaci nynějšího režimu a donutí iráckou armádu ke kapitulaci. "Myslím, že letecká a pozemní část útoku začnou v podstatě současně - obě fáze nebude tentokrát dělit týden nebo dva," řekl Francois Heisbourg z Ústavu strategických studií v Paříži. "Dá se říci, že Bagdád je pro ně na dosah. Mají absolutní převahu ve vzduchu, ani o ni nemusejí bojovat," dodal ruský vojenský analytik Pavel Felgenhauer. Naopak Jean-Vincent Brisset z francouzského Institutu pro mezinárodní a strategické vztahy je méně optimistický. "Pomineme-li hypotézu vycházející z palácového převratu nebo jakýsi chirurgický zákrok několika raketami namířený na Saddáma samotného, zbývá vám jedině totální válka se vším, co k tomu patří," řekl.
PRIORITOU BUDOU ROPNÉ VRTY
Prioritou pro pozemní síly bude zabezpečit irácká ropná naleziště a zabránit Saddámovým stoupencům, aby zapálili ropné vrty jako v Kuvajtu v roce 1991. Paravojenské jednotky zřejmě zamíří ke druhému největšímu iráckému městu Basře a blízkým nalezištím černého zlata na jihu země, naopak speciální jednotky výsadkářů si vezmou na mušku severní oblasti poblíž města Kirkúk. Během bleskového tažení na Bagdád se však možná Američané ještě jednou zastaví, aby dali Saddámovi a jeho věrným poslední příležitost ke kapitulaci. Spojené státy a Velká Británie jsou tentokrát početně slabší než armáda čítající 500.000 Američanů a 160.000 vojáků ze 30 dalších zemí, jež v roce 1991 vytlačila Irák z Kuvajtu. Tehdy spojenci oslabili Bagdád pětitýdenním bombardováním, než se pustili do bleskové 100 hodin trvající pozemní ofenzivy. Nechuť tureckého parlamentu poskytnout Spojeným státům své území, aby odtud otevřely druhou frontu na severu Iráku, zřejmě zabrání Pentagonu využít v první fázi bojů všechnu vojenskou techniku, kterou má k dispozici. To se týká zejména tanků Abrams a bojových vozitel Bradley. "Přesto budou muset obsadit sever nejrychleji, jak to jen půjde... To může být zpočátku důležitý úkol pro speciální síly," soudí analytik Frank Umbach z Rady pro mezinárodní vztahy v Německu. Na Kirkúk chtějí navíc ze severních teritorií postupovat také Kurdové, jejichž povstání v roce 1991 brutálně potlačila
irácká armáda.
OTAZNÍK KOLEM CHEMICKÝCH ZBRANÍ
Vojenští stratégové pozorně sledují počasí a fáze měsíce, který se v těchto dnech blíží k úplňku. "Z vojenského hlediska by bylo ideální počkat, až budou noci tmavé, což bude zhruba za dva týdny," dodal Heisbourg z Ústavu strategických studií. Tento týden se dají očekávat písečné bouře, ale teploty se na poušti stále drží pod 30 stupni Celsia, kam se vyšplhají až v dubnu nebo květnu. V červnu pak dosáhnou až 40 stupňů. Velkou neznámou zůstává, zda Irák vlastní zbraně hromadného ničení - jeden ze základních cílů vojenského zákroku - a chce je opravdu použít. Podle Pavla Felgenhauera, nezávislého ruského analytika, může tato obava určovat strategii spojenců od samého počátku operace, narozdíl od války v roce 1991, kdy se většinou drželi v bezpečí v Kuvajtu a na válečných lodích. "Tentokrát budou ale postupovat (do iráckého vnitrozemí) už v raných fázích útoku," dodal Felgenhauer.
Přeložil: Jan Korselt