Rusko v obavách z inflace zvyšuje depozitní sazbu

24.12.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Moskva 24. prosince (ČTK) - Ruská centrální banka dnes v obavách z růstu inflace zvýšila depozitní sazbu. Od pondělí tak bude tento úrok vyšší o 25 základních bodů a vystoupí na 2,75 procenta. Banka uvedla, že tlak na růst cenové hladiny vyžaduje pozornost, ostatní sazby, včetně hlavní refinanční sazby, ale zatím nechává beze změn. Hlavní refinanční sazba je teď na 7,75 procenta.

Krok centrální banky lze považovat za překvapivý, většina analytiků se totiž domnívala, že hlavní úroky se prozatím v Rusku zvyšovat nebudou. Banka tak učinila první významný krok směrem ke zpřísnění měnové politiky, i když nikoli bezvýznamná menšina analytiků zvýšení depozitní sazby již čekala.

"Inflační rizika, jak je vymezují měnové podmínky, zůstávají umírněná, ale zaslouží si větší pozornost úředních orgánů," uvedla měnová autorita Ruské federace. "Tato změna podle odhadů centrální banky nepovede k výraznému růstu ceny peněz pro konečné dlužníky," píše se dále. Banka také uvedla, že hospodářské oživení v Rusku pokračuje.

Nejnovější statistika ukázala, že týdenní míra inflace minulý týden zrychlila na 0,3 procenta, a od začátku roku se tak inflace posunula už na 8,4 procenta. Značný vliv má letošní slabá úroda obilí, kvůli které Moskva sáhla k omezení vývozu. Vyšší ceny zemědělských komodit se tak promítají i do cen potravin a následně do koncové inflace.

Přestože většina analytiků v anketě agentury Reuters prozatím změnu sazeb nečekala, osm z 19 analytiků začátkem týdne uvádělo, že by je zvýšení depozitní sazby nepřekvapilo. Někteří čekali i zvýšení refinanční sazby.

Guvernér centrální banky Sergej Ignaťjev ještě před zvýšením depozitní sazby ruským zákonodárcům řekl, že má obavy z inflace, i když za jejím nynějším růstem je především zmíněný růst cen potravin v reakci na slabou úrodu. Sucha, která letos Rusko postihla, jsou označována jako nejhorší za více než 100 let.

Zvýšením depozitní sazby, která slouží jako de facto sazba měnové politiky v dobách nadměrné likvidity, má centrální banka v úmyslu posunout se k takovému rámci utváření měnové politiky, kdy budou úrokové sazby v první řadě pomáhat usměrňovat kurz rublu. Záměrem je ale postupně zavést režim tradičního inflačního cílování.

Centrální banka se obává i druhotných inflačních vlivů, kdy bude na další růst inflace v polovině příštího roku tlačit například růst cen masa. To by mohlo znamenat, že centrální banka neuhlídá, aby se inflace na konci příštího roku vešla do stanoveného pásma šest až sedm procent.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK