Čínská centrální banka o čtvrt bodu zvyšuje základní úroky

Čína v poslední době zpřísňuje měnovou politiku hlavně zvyšováním povinných minimálních rezerv, což je část přijatých vkladů, které už banky nesmějí dál poskytovat jako úvěry. Letos centrální banka zvýšila povinné minimální rezervy už šestkrát, u největších bank se tak vyšplhaly na 18,5 procenta.

Se zvyšováním úrokových sazeb Čína dlouho váhala a poprvé po téměř třech letech ke zvýšení sáhla letos v říjnu. Další zvýšení už několikrát avizovala, takže dnešní krok centrální banky pro trh není překvapivý. Nově stanovené sazby začínají platit v neděli. Inflace se v Číně zvyšuje především kvůli růstu cen potravin, částečně je ale výsledkem nadměrného množství peněz v ekonomice.

Peking začátkem prosince oznámil, že opouští dosavadní uvolněnou měnovou politiku a přesouvá se k politice obezřetné. Analytici tvrdí, že změna postoje by mohla znamenat připravenost centrální banky k dalšímu zvýšení úroků a zpřísnění kontroly nad poskytováním úvěrů.

Začátkem listopadu se v čínských médiích objevila zpráva, že Čína možná bude muset přikročit ke zvýšení úroků, aby neutralizovala dopady americké měnové politiky. Peking se obává, že druhá fáze kvantitativního uvolňování měnové politiky, ke které sáhla americká centrální banka, podpoří příliv takzvaných horkých peněz, tedy spekulativního kapitálu.

Hlavní index čínských akcií od poloviny listopadu ztratil už téměř deset procent hodnoty, a to právě z obav, že centrální banka bude kvůli rostoucí inflaci nucena zpřísnit měnovou politiku. Analytici v anketě agentury Reuters nedávno uvedli, že do konce příštího roku Čína podle nich zvýší základní úroky třikrát, vždy o 25 základních bodů.

Zpřísňování měnové politiky není pouze nástrojem boje s inflací, ale do určité míry vyjadřuje důvěru, kterou má Peking v pokračování hospodářského růstu. Čína má druhou největší ekonomiku na světě, v současné době je to ale jediná velká ekonomika, která silně roste. Za posledních 20 let roční tempo růstu v průměru dosahuje 9,5 procenta.

Čína se globální krizi sice nevyhnula, dopady krize ale zdaleka nebyly tak závažné jako v jiných zemích. Nejvíce zasaženy byly oblasti na jihovýchodním pobřeží, kde je řada firem, které vyrábí na export. Poptávka po čínském zboží v zahraničí kvůli krizi výrazně klesla, Peking se proto rozhodl ekonomiku podpořit částkou čtyři biliony jüanů (asi 11,7 bilionu Kč).

Čína se z globální krize už dávno zotavila a nyní opět vykazuje stabilní růst. S tím, jak sílí střední třída, zvyšuje se i poptávka po bydlení, jehož ceny za poslední rok výrazně vzrostly, někde i na dvojnásobek. Tak silný růst cen nemovitostí se ale týká jen hrstky měst jako je Peking nebo Šanghaj, v menších městech je mnohem slabší. Čína přesto zavedla opatření, která mají růst cen nemovitostí brzdit.