Z hlediska frontové linie se tyto způsoby konflikty už nemohou více lišit. "Analogie s tím, co bylo naposled, je velmi malá," řekl plukovník Christopher Langton z Mezinárodního ústavu strategických studií. "Naposledy spojenecké síly vyháněly Iráčany ze spřátelené arabské země. Tentokrát je to velmi odlišné, protože jsou samy útočníky," dodal. Nyní budou také muset absolvovat celou cestu do nepřítelova doupěte. "Vyhlídka válčení ve městě je velmi reálná," řekl Langton o konfliktu, který má vést k sesazení iráckého prezidenta Saddáma Husajna a zničení jeho zbraní hromadného ničení. Expert na obranu Paul Beaver souhlasí: "Podstata (konfliktu) a taktika jsou tentokrát úplně jiné." "Vojenské tažení se bude jako posledně odehrávat v poušti, ale mohlo by dojít i na ulice," dodal. Od roku 1991, kdy začala první válka v Perském zálivu, též došlo k velkému pokroku ve vojenské technice. "Britské a americké pozemní síly teď mohou bojovat i v noci. Nyní má přesné navádění 90 procent používaných zbraní, zatímco posledně to bylo devět procent," uvedl Beaver. Ale co oběti na životech, pokud se válka v ulicích Bagdádu změní v krvavou lázeň? "Naposledy Američané přišli o 150 mužů. Tentokrát by to mohlo být 500. Myslím ale, že by mohlo jít o docela rychlou válku - možná 28 dní," řekl Beaver. Analytici jsou za jedno v tom, že ve vzduchu nemají Spojené státy s kým soupeřit. Američané zřejmě podniknou šokující dvoudenní bombardování. "Iráčané mají 120 použitelných letadel. Je to ale technologie 80.let proti technologii 21.století. Nemají žádné (pořádné) ovládání, žádnou kontrolu ani doplňování paliva za letu," uvedl Beaver. Jenže během přesunu přes rozlehlý Irák potřebují vojáci i helikoptéry. A to by mohl být kámen úrazu. "S bojovými letadly, jež zemi přeletí jedna dvě, není takový problém. Ale pozemní síly potřebují spoustu nízkoletících helikoptér," řekl Tim Ripley, přední analytik problémů obrany a bezpečnosti z Lancasterské univerzity. "A pak máte to, co se stalo v Somálsku - nízkoletící helikoptéry, které se ocitnou pod kulometnou palbou. Když chcete bojovat zblízka, musíte letět nízko." Konečným cílem je Bagdád. "Na prezidentském paláci musíte vztyčit americkou vlajku. Myslím, že americká armáda je schopna dorazit k branám Bagdádu do dvou až tří týdnů," řekl Ripley. Jenže pak se to začíná komplikovat. V závěrečných pouličních bojích by se mohli iráčtí vojáci schovávat za civilisty. Nevinných obětí musí být minimum. Velký počet padlých civilistů by byl katastrofou. Při bojích zblízka by mohli američtí a britští vojáci též přijít o výhodu vyspělejší vojenské techniky. "Poslední fáze změny režimu může být dost ošklivá. V té se mohou dít nečekané věci," uvedl Ripley. "Noční můrou je scénář, který se v roce 1982 naplnil v Bejrútu. Tehdy Izraelci vybombardovali Libanon, dostali se do Bejrútu a zjistili, že se Palestinci nehodlají vzdát. Vzdorovali tři měsíce. Bylo to velmi ošklivé."
Paul Majendie
Přeložil: Filip Tošenovský