"Byli jsme ve velké krizi a stále jí ještě procházíme. O tom nemůže nikdo pochybovat," uvedl na mimořádném zasedání Evropského parlamentu řecký ministr zahraničí Jorgos Papandreu. Papandreu vyjádřil politování nad tím, že se nepodařilo odzbrojit Irák mírovou cestou, a vyzval k "upřímnému a otevřenému dialogu", který by pomohl překonat názorové rozdíly mezi Evropou a Spojenými státy a zajistil, že OSN bude mít opět své místo při zvládání mezinárodních krizí. Je důležité, aby OSN sehrála ústřední roli při poválečné obnově Iráku a zavádění pořádku v jeho politické sféře.
Členské země EU mají ve čtvrtek večer zahájit v Bruselu jednání na nejvyšší úrovni. V otázce Iráku přitom mezi nimi panují velké názorové rozdíly. Británie, Španělsko a Itálie silně podporují útok Spojených států, zatímco Německo a Francie reprezentují v OSN protipól. Prezident Evropské komise Romano Prodi vyzval evropské země, aby vystupovaly jednotně a udělaly víc proto, aby byly z vojenského hlediska méně závislé na Spojených státech. Odlišné reakce na Bushovo vyhlášení války však naznačují, že se evropské země asi názorově jen tak nesblíží. Francie, která dávala svůj nesouhlas s útokem najevo nejhlasitěji, uvedla, že je silně znepokojena a vyzvala k co nejrychlejšímu ukončení konfliktu. Německo vyjádřilo zděšení a uvedlo, že se musí udělat vše proto, aby byla odvrácena humanitární katastrofa. Situaci komentoval i komisař pro externí vztahy Chris Patten. "Máme se vrátit ke způsobu, jakým byl svět řízen či neřízen v 19.století - svět suverénních států, jež si konkurují, svět vyvážené moci?" zeptal se Evropského parlamentu. Hans-Georg Pöttering, člen německé křesťanskodemokratické strany, řekl: "Kritizujme Američany méně a více se ptejme sami sebe, co můžeme udělat proto, abychom byli silnější a mohli jsme ovlivňovat Spojené státy." Pöttering dodal, že to byly Spojené státy, kdo v Evropě za Druhé světové války osvobozoval lidi z koncentračních táborů.