Rediskontní sazba se zvyšuje na 2,25 procenta z dosavadních 1,8 procenta. Podle analytiků tento krok na nastavení měnové politiky už větší vliv mít nebude a je spíše jen symbolickým završením sobotního rozhodnutí. Komerční banky se na centrální banku s požadavky na úvěry obracejí jen zřídkakdy, protože čínský peněžní trh je zaplaven likviditou.
Centrální banka zvýšila v sobotu základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu - roční depozitní sazbu na 2,75 procenta a hlavní zápůjční sazbu na 5,81 procenta. Čína v poslední době zpřísňuje měnovou politiku hlavně zvyšováním povinných minimálních rezerv pro komerční banky.
Zvýšením sazeb Peking ukázal, že je odhodlán splnit slib přejít v zájmu boje proti inflaci od uvolněné k obezřetné měnové politice. Se zvyšováním úrokových sazeb Čína dlouho váhala a poprvé po téměř třech letech k němu sáhla letos v říjnu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Číně za rychlého růstu ekonomiky vystoupil v listopadu na 5,1 procenta a byl nejrychlejší za 28 měsíců. Inflace se v Číně zvyšuje především kvůli růstu cen potravin, částečně je ale projevem nadměrného množství peněz v ekonomice v důsledku dosavadní uvolněné měnové politiky.