Důchodové příspěvky, které zaměstnanci odvádějí státu a ten pak zčásti soukromým fondům, klesnou na 2,3 procenta z nynějších 7,3 procenta. V roce 2017 by pak měly mírně stoupnout na 3,5 procenta. Ve státním průběžném důchodovém systému díky tomu zůstane více peněz, což vládě pomůže snižovat rozpočtové deficity a bránit výraznějšímu růstu státního dluhu.
"Tato reforma bude mít pozitivní dopad na veřejné finance a dluh," prohlásil Tusk na tiskové konferenci. Ekonomové však dlouho diskutovaný krok přijali s velkým znepokojením a označují jej za náhražku skutečných reforem veřejných financí. Na finančních trzích stouply úrokové výnosy polských dluhopisů.
Vláda chce prosadit změnu k 1. dubnu 2011, uvedl Tusk, jehož vládu čekají na podzim parlamentní volby. Polsko se snaží zmírnit růst státního dluhu a zabránit tomu, aby příští rok překročil hranici 55 procent hrubého domácího produktu. V tom případě by podle domácího zákona musela vláda sáhnout k bolestným výdajovým škrtům.
Polští zaměstnanci nyní platí 7,3 procenta své hrubé mzdy do 14 penzijních fondů, jejichž celková aktiva dosahují 214 miliard zlotých (asi 1,36 bilionu Kč). Dalších 12,2 procenta z jejich platů se odvádí do státního důchodového systému.
"Oznámení se co do rozsahu neblíží škodám, které penzijním fondům způsobilo Maďarsko. To však neomlouvá, co polská vláda dělá, to znamená převádí méně peněz do penzijních fondů, aby mohla udržovat zvýšené výdaje a zároveň mít nižší rozpočtový deficit," řekl agentuře Reuters analytik Barclays Capital Koon Chow. To bude podle něj na úkor dlouhodobé životaschopnosti penzijního systému i zdraví veřejných financí.
Maďarský parlament tento měsíc schválil kontroverzní důchodovou reformu, která odnímá soukromým penzijním fondům nárok na příspěvky zaměstnavatelů. Budapešť počítá s tím, že naprostá většina lidí se přesune od fondů zpět do státního systému. Vláda tím získá přístup ke zdrojům na pokrytí rozpočtového deficitu, aniž by se musela uchýlit k nepopulárním úsporným opatřením.