Pozemní operace v Iráku trvá déle než před 12 lety

Současný konflikt v Iráku překročil 100 hodin v pondělí  v 09:30 bagdádského času.  
Americkému prezidentovi Georgi Bushovi staršímu se podařilo  před 12 lety za pouhých 100 hodin pozemní operace osvobodit  Kuvajt a přinutit irácké jednotky ke kapitulaci. Pro jeho syna  to nejspíš bude daleko tvrdší oříšek.  
"Toto je jen začátek těžkých bojů," varoval George W.Bush  občany Spojených států poté, co houževnatý odpor iráckých sil  zastavil postup amerických vojáků na Bagdád.  
Vojenská operace začala ve čtvrtek ráno krátce po půl šesté  místního času (03:30 SEČ) raketovým útokem a bombardováním, při  němž se Američané pokusili zabít iráckého prezidenta Saddáma  Husajna. V té chvíli stály americké a britské jednotky na jižní  irácké hranici, připraveny vstoupit do země.  
Narozdíl od první války v Perském zálivu, kdy tehdejší  nejvyšší velitel amerických vojsk Colin Powell vsadil na drtivou technickou i početní převahu, spoléhá americké velení tentokrát  na daleko menší vojenskou sílu a rychlý úder přímo na Bagdád.  
V neděli se předvoj invazních jednotek ocitl 160 kilometrů  od irácké metropole, uvedli představitelé americké armády.  
Houževnatá irácká obrana však způsobila Američanům ztráty  na životech - úřady potvrdily devět mrtvých. Nejméně pět vojaků  upadlo do iráckého zajetí.  
Útočící jednotky proto budou postupovat s větší opatrností,  slíbili američtí velitelé.  
  
 PŘÍSAHALI, ŽE ZEMŘOU 
Podle vojenských analytiků dospěla operace právě nyní  do rozhodující fáze. Během několika dní bude jasné, jak účinná  byla strategie založená na menší, ale efektivnější vojenské síle  a zda nebyla naopak příliš riskantní.  
"Příštích 72 hodin ukáže, zda jsme trochu nepřestřelili,"  uvedl analytik televize MSNBC Dan Goure. Připomněl, že se kvůli  odporu Ankary stále nepodařilo otevřít severní frontu z Turecka. 
Během postupu na Bagdád se ocitne zhruba 170.000 amerických  a britských vojáků tváří v tvář čtyřem brigádám nejotrlejších  Saddámových můžů, třicetitisícovým Republikánským gardám, kterým  velí mladší Saddámův syn Kusaj. 
Po zuby ozbrojené a dobře vycvičené jednotky jsou podle  iráckých představitelů odhodlány utkat se v boji muže proti muži  v ulicích Bagdádu.  
"Budeme bojovat do poslední kapky krve," řekl irácký ministr  obrany Sultán Hášin Ahmad.  
V boji se k Republikánským gardám zřejmě připojí jednotky  Saddám Fedajín (Saddámovi mučedníci) pod vedením staršího prezidentova syna Udaje. Právě ony v neděli zastavily postup  amerického námořnictva přes řeku Eufrat poblíž města Násiríja. 
Podle specialisty na iráckou armádu a bývalého analytika CIA  Kennetha Pollacka mohou jednotky Fedajín čítat až 100.000 mužů.  Tito vojáci bývali "zvláštním hybridem nájemných zabijáků  a brigád kamikadze", ale v posledních několika letech dostali  kvalitní výzbroj a speciální výcvik a je třeba s nimi počítat,  uvedl nedávno Pollack. 
Samotného Saddáma Husajna navíc brání asi 2000 příslušníků  Prezidentské gardy, kteří pocházejí z prezidentova kmene Abú 
Násir z okolí města Tikrítu. 
  
KOLIKADENNÍ VÁLKA? 
Koaliční 700tisícová armáda, která v roce 1991 provedla  operaci "Pouštní bouře", se s tímto "tvrdým jádrem" iráckých  vojsk nikdy nestřetla. Její cíle byly daleko skromnější - vyhnat  Saddáma Husajna z okupovaného Kuvajtu.  
Po 38 dnech těžkého bombardování se tehdy irácká defenziva  rozpadla, jakmile se pozemní spojenecké jednotky daly do pohybu.  Irácký prezident nařídil ústup z Kuvajtu pouhých 49 hodin  od začátku pozemní operace.  
Jednotky Republikánských gard sice čas od času do bojů  zasáhly, většina generálů se ale soustředila na ústup, který jim  spojenci ke své pozdější lítosti umožnili.  
Prezident George Bush starší nařídil konec operace už  po 100 hodinách, i když tehdejší velitel spojeneckých sil Norman  Schwarzkopf požadoval pět dní. To by bylo méně než sedmidenní  arabsko-izraelský konflikt v roce 1967 a "znělo by to pěkně". 
Jakou nálepku si vyslouží válka vedená Bushovým synem, je  zatím ve hvězdách.

Douglas Hamilton, přeložil: Jan Korselt