V roce 2009 motoristé v Česku spotřebovali kolem čtyř milionů tun nafty a zhruba dva miliony tun benzinu.
"V důsledku zvýšení sazeb spotřebních daní přestala Česká republika být zajímavou zemí pro tranzitní zákazníky, příhraniční turisty a naopak se množí čeští zákazníci, kteří se naučili tankovat v zahraničí," řekl ČTK Indráček.
Pokles prodeje pohonných hmot podle Indráčka není důsledkem ekonomické krize, neboť výběr mýtného ukázal ve srovnání s rokem 2009 silné oživení nákladní dopravy. Automobiloví dopravci zaplatili loni na elektronickém mýtném rekordních 6,57 miliardy korun, což bylo o 18,5 procenta více než předloni.
V loňském roce byly pohonné hmoty nejdražší v prosinci. Průměrná cena za litr benzinu v polovině prosince překročila 33 korun a dosáhla maxima za posledních pět let. Nafta se dostala nad 32 Kč/l. Zdražení způsobily především drahá ropa a slabý kurz koruny vůči dolaru. Komplikace přinesla také snížená kapacita litvínovské rafinerie.
Po většinu loňského roku se cena benzinu Natural 95 pohybovala v průměru mezi 31 a 32 korunami za litr. Více než 32 Kč stál benzin od dubna do konce července. V tomto období byla také dražší nafta. Jinak se cena dieselu většinou držela kolem 30 Kč, na začátku roku dokonce pod 30 Kč/l.
Podle Indráčka ceny pohonných hmot loni nebyly nijak dramaticky ovlivněny maržemi českých prodejců. "Evropská asociace nezávislých olejářů provedla šetření, ze kterého vyplynulo, že marže jsou v naprosté většině zemí na zhruba stejné výši," dodal Indráček.
Obchodní ředitel společnosti Čepro Jan Duspěva upozornil, že s poklesem prodeje pohonných hmot souvisí také rozšířenější využívání automobilů, které mají menší spotřebu. Okrajový vliv měl podle Indráčka nárůst prodejů biopaliv, jejichž povinný podíl v loňském roce vzrostl na šest procent u nafty a na 4,1 procenta u benzinu.