Odbory navrhly snížit maximální týdenní pracovní dobu na 35 ze současných 40 hodin a omezit přesčasovou práci na 80 hodin ročně. Kromě toho by se měly v současné podobě zachovat ochrana a nároky pracovníků. "Jsou to podmínky, které jsou v Evropě běžné. Vycházíme z reality zemí Evropské unie," řekla novinářům o petici viceprezidentka odborové centrály Daniela Žuffová. V současnosti má zaměstnavatel na Slovensku podobně jako v Česku možnost nařídit pracovníkovi 150 hodin přesčasové práce za rok, zaměstnanec se kromě toho s firmou může dohodnout na dalších přesčasech v rozsahu do 250 hodin.
Případné prosazení iniciativy odborů by zřejmě zkomplikovalo plány firem a vlády pravého středu, která přislíbila pružnější pravidla zaměstnávání. Zrušit by se například měl souběh odstupného a výpovědní lhůty, očekává se rovněž prodloužení zkušební lhůty. Odbory naopak požadují vyšší finanční zatížení firem, liberalizace zákoníku práce podle nich snížit nezaměstnanost nepomůže.
Prosazení požadavků v referendu není jednoduché. Pro platnost samotného plebiscitu se totiž vyžaduje nadpoloviční účast voličů. Právě na nízkém zájmu ztroskotala až na jednu výnimku, kterou bylo hlasování o vstupu země do Evropské unie, všechna lidová hlasování v zemi. Naposledy se Slováci mohli zúčastnit referenda loni v září a vyjádřit se mimo jiné k zúžení poslanecké imunity, snížení počtu poslanců či zrušení koncesionářských poplatků. K urnám však přišel jen zhruba každý pátý volič.
Odbory, které jsou blízké nejsilnější opoziční straně Směr-SD expremiéra Roberta Fica, se dostaly do sporu se současnou vládou Ivety Radičové už krátce po jejím nástupu do úřadu po loňských parlamentních volbách. Proti úsporným opatřením na ozdravení státních financí a ohlášeným změnám v zákoníku práce svolaly několik větších protestů, nejsilnější odborový svaz KOVO v prosinci zase vyhlásil stávkovou pohotovost. Odborová centrála plánuje svolat v nadcházejících týdnech další protestní shromáždění.