Nezaměstnanost prudce stoupla na 9,6 pct., mohou za to i reformy

"Nárůst o celý procentní bod je nejvyšším nárůstem za poslední roky a ani příchod krize takto vysoký skok nepřinesl," uvedl k datům Jiří Šimek ze společnosti Citfin.

Počet uchazečů o zaměstnání vzrostl proti předchozímu měsíci o 54.911 lidí na 561.551. Počet volných pracovních míst dále klesl na 30.803, na jedno volné pracovní místo tak v současnosti připadá přes 18 lidí.

Podle Jana Vejmělka z Komerční banky změny v podporách v nezaměstnanosti přiměly nezaměstnané, aby se o podporu přihlásili před koncem roku 2010 a ještě tak využili výhodnějších podmínek. S analytiky souhlasí i MPSV, podle kterého se na nárůstu změny v zákonu o zaměstnanosti mohly projevit.

"Zdrojem růstu nezaměstnanosti je ale bezesporu vládní politika - snížení objemu mezd ve veřejném sektoru na základě restriktivního rozpočtu na rok 2011. Výpovědi se rozdávaly s dostatečným předstihem," uvedl hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Tento proces podle něj bude pokračovat a významně ovlivňovat míru registrované nezaměstnanosti i v třech příštích měsících. Také podle analytika ČSOB Petra Dufka je za prudkým nárůstem změna v poskytování podpor v nezaměstnanosti, omezování stavů státních zaměstnanců a i sezonní faktory.

V prosinci se míra nezaměstnanosti zvyšuje běžně. "Brzký nástup zimy předčasně ukončil sezonu ve stavebnictví a lesnictví a přiměl k registracím na úřadech práce ty, kteří se obvykle registrují až v lednu," uvedl Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.

"Průmyslová produkce roste a exportu se daří, firmy jsou však nadále v nejistotě ohledně dalšího vývoje. Jsou pod tlakem efektivity a hospodárnosti, proto jsou v nabírání nových pracovníků velmi opatrné. Navíc pociťují dopady restriktivní vládní politiky a zvyšují se jim vstupy," upozornil první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Současně se řada firem snaží udržet své kvalifikované pracovníky, byť zakázková náplň není vždy odpovídající jejich počtu. Je vidět rozvážnost zaměstnavatelů, kteří drží kvalifikované pracovníky, dodal.

Podle MPSV pak může v nárůstu hrát roli i pokles kupní síly obyvatel v důsledku ekonomické krize. Ten se následně promítá do zvýšeného počtu ukončování živností, malých až středních podnikatelů, konstatovalo MPSV.

Největší nezaměstnanost byla v prosinci v Ústeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. V Ústeckém kraji se podíl lidí bez práce zvýšil z listopadových 13 procent na 13,9 procenta. V Olomouckém kraji se zvýšil z z 10,5 na 12,5 procenta a v Moravskoslezském se zvýšila míra nezaměstnanosti z 10,9 procenta na 12,4 procenta.

Tradičně nejnižší míru nezaměstnanosti nadále vykazuje Praha, přesto se i v hlavním městě zvýšila meziměsíčně z 3,9 procenta na 4,1 procenta. Na rozdíl od celorepublikového průměru se tu ale téměř nesnížil počet volných pracovních míst.

Dalšími oblastmi s nejnižší nezaměstnaností jsou Středočeský, Plzeňský, Královéhradecký a Jihočeský kraj. Ve středních Čechách se míra nezaměstnanosti zvýšila ze sedmi procent na 7,7 procenta, v Plzeňském kraji stoupla ze 7,3 procenta na 8,2 procenta, v Královéhradeckém vzrostla z 7,2 na 8,4 procenta a na jihu Čech stoupla z 7,1 na 8,5 procenta.

Nezaměstnanost v prosinci podle krajů: počet lidí bez práce z toho dosažitelní míra nezaměstnanosti v % Praha 32.433 32.123 4,1 Středočeský kraj 54.716 53.764 7,7 Jihočeský kraj 29.545 28.548 8,5 Plzeňský kraj 27.267 26.561 8,2 Karlovarský kraj 19.922 19.519 11,4 Ústecký kraj 61.947 60.502 13,9 Liberecký kraj 25.653 24.913 10,5 Královéhradecký kraj 24.678 24.048 8,4 Pardubický kraj 27.359 26.815 9,9 Vysočina 29.410 29.011 10,7 Jihomoravský kraj 69.342 68.099 10,9 Olomoucký kraj 42.117 40.732 12,5 Zlínský kraj 33.386 32.596 10,7 Moravskoslezský kraj 82.776 79.257 12,4 ČR celkem 561.551 56.484 9,6

Zroj: MPSV