ECB kupuje portugalské dluhopisy, tlak trhu na Lisabon sílí

V neděli se objevily zprávy, podle nichž Německo, Francie a další země eurozóny už vyvíjejí na Portugalsko tlak, aby si zajistilo finanční pomoc od EU a Mezinárodního měnového fondu. Země doufají, že by se tak zabránilo šíření krize na trhu dluhopisů na sousední mnohem větší Španělsko. V Berlínu a Bruselu to dnes popřeli, analytici však už považují záchranu Portugalska vesměs za hotovou věc.

"Kupují v Portugalsku pětileté a desetileté dluhopisy, všechno, co se nabízí k prodeji," řekl jeden z obchodníků ke krokům ECB. Výnos portugalského dluhopisu s desetiletou lhůtou splatnosti vzrostl dočasně na rekordních 7,16 procenta, odpoledne se však vrátil k sedmi procentům.

Podle zdrojů by balík pomoci pro Portugalsko mohl činit 50 až 100 miliard eur (až zhruba 2,5 bilionu Kč). To je podobná suma jako pro Irsko, které bylo pod tlakem EU nuceno v listopadu přijmout 85 miliard eur. Portugalsko letos potřebuje získat k financování obsluhy dluhu a nových vládních schodků asi 20 miliard eur.

Zatímco irským problémem byly dopady těžké krize bankovního sektoru na vládní finance, Portugalsko je ohrožováno vysokým rozpočtovým deficitem kvůli slabé ekonomice. Ta během více než deseti let setrvávání v eurozóně postupně ztrácela konkurenceschopnost. Obavy o platební schopnost země nutí věřitele zvyšovat požadavky na úroky z nových dluhopisů, což vede k tomu, že obsluha portugalského dluhu bude zřejmě nakonec neudržitelná.

Analytici předpokládají, že pomoc Portugalsku je jen otázkou času. "Pokud úrokové výnosy dál porostou, nemá Portugalsko moc šancí uniknout záchrannému balíku," řekl Laurence Boone z pařížské pobočky Barclays Capital. "Pro Portugalsko by bylo rozumné požádat o vnější pomoc dříve než později," uvedli ekonomové Deutsche Bank Gilles Moec a Marco Stringa.

Klíč k posouzení udržitelnosti portugalské finanční situace nabídne středeční aukce nových portugalských víceletých dluhopisů. Ta bude mít dopad na čtvrteční aukce ve Španělsku a Itálii, říkají obchodníci.

"Německo na nikoho netlačí a nikoho nenutilo ani v minulosti," řekl mluvčí německé vlády Christoph Steegmans ke zprávám o tlaku na Lisabon. Ve dnech před dohodou o pomoci Irsku však řada zpráv mluvila o nepokrytém tlaku zejména z Berlína, ale i z Madridu a Londýna na Dublin, aby přijal pomoc. Irská vláda v té době prohlašovala, že žádnou pomoc nepotřebuje.

Rovněž Lisabon nyní uvádí, že pomoc nepotřebuje, a mluvčí portugalské vlády v neděli prohlásil, že vláda v této věci není pod tlakem Paříže a Berlína. Portugalsko se dostalo pod finanční "protektorát" MMF již v letech 1977 a 1983, což bylo podle pozorovatelů pro čerstvě demokratickou zemi takové trauma, že to na psychice veřejnosti dodnes zanechává značné stopy. Portugalci si stále vzpomínají na tehdejší ztrátu suverenity a tvrdé utahování opasků a portugalská média nyní mluví hlavně o zásahu MMF, nikoli EU.

Evropská komise sdělila, že v současné době se žádné diskuse o pomoci Portugalsku ani jiné zemi nevedou. Informované zdroje z eurozóny však říkají, že neformální jednání o podmínkách pomoci Lisabonu a o posílení širších opatřeních proti dluhové krizi již začala. Pozornost se nyní bude zaměřovat na zasedání ministrů financí EU 17.-18. ledna.

EU se nyní bojí toho, že dluhovou krizí bude ohroženo i Španělsko, což by byl pro měnovou unii těžký problém. Španělsko je čtvrtou největší zemí eurozóny a na její ekonomice se podílí asi deseti procenty, což je téměř dvojnásobek úhrnného podílu Řecka, Irska a Portugalska. Kdyby se evropské vlády nebyly schopny či ochotny složit na záchranu Španělska, podkopalo by to celý projekt eura.