Česku, které je podle indexu 14. nejsvobodnější ekonomikou ze 43 evropských zemí, pomohlo silné zaměření na ekonomické a strukturální reformy. "Země je otevřená světovému obchodu a investicím. Má vysokou úroveň svobody obchodu, fiskální svobody (tj. relativně nízké daně - pozn. ČTK) a svobody finančního sektoru. Soukromý sektor zodpovídá zhruba za 80 procent hrubého domácího produktu a je hlavním tahounem ekonomického růstu," uvedli autoři indexu.
Slovensko, které loni skončilo 35. těsně za Českem, si podle nich naopak pohoršilo. V aktuálním žebříčku skončilo na 37. místě. Hlavními důvody byly korupce a menší svoboda ve vlastnických právech, kdy tvůrci indexu kritizují zejména zdlouhavé soudní procesy.
Ve světě ekonomická svoboda, kterou autoři žebříčku hodnotí podle několika kritérií, v loňském roce ve světě celkově posílila. Zlepšilo se hodnocení 117 zemí, 58 států si pohoršilo a postavení čtyř se nezměnilo. Největším skokanem v žebříčku jsou africké státy Rwanda a Džibuti. Naopak nejhůře si loni z pohledu ekonomické svobody vedl Island a Alžírsko.
Nadále se mírně zhoršilo postavení Spojených států, které již loni kvůli zásahům federální vlády do ekonomiky utrpěly nejhlubší pokles bodového hodnocení ze 20 největších ekonomik světa. Země je nicméně nadále v první desítce, byť klesla z loňského osmého na letošní deváté místo.
Index ekonomické svobody vznikl v roce 1995. The Wall Street Journal a Heritage Foundation v něm hodnotí země podle deseti kritérií, která se týkají otevřenosti ekonomiky, vlády práva a konkurenceschopnosti. Tvrdí přitom, že ekonomická svoboda úzce souvisí s prosperitou jednotlivých zemí.