EK čeká výrazný růst trhu s aplikacemi pro satelitní navigace

18.01.2011 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Štrasburk/Brusel 18. ledna (zpravodaj ČTK) - Globální trh s aplikacemi pro satelitní navigace bude mít v roce 2020 hodnotu 244 miliard eur (zhruba 5,9 bilionu Kč), uvedla dnes Evropská komise. V posledních letech rostl tempem 30 procent, doplnila ve zprávě hodnotící přípravy unijního satelitního systému Galileo. Agentura, která bude mít projekt na starosti, bude sídlit v Praze.

Galileo začne podle předpokladů komise první služby poskytovat v roce 2014, kdy bude fungovat s 18 satelity. Jejich počet postupně naroste až na tři desítky.

Pro roky 2007 až 2013 je na něj a související program EGNOS, který pomáhá zvyšovat přesnost satelitní navigace, v rozpočtu EU vyčleněno 3,4 miliardy eur. Dalších zhruba 1,9 miliardy eur bude třeba v období 2014 až 2020 na dokončení systému a jeho infrastruktury.

Operační náklady na Galileo a EGNOS, který funguje od října 2009, budou ročně podle předběžných odhadů komise zhruba 800 milionů eur. Z toho na EGNOS připadne 110 milionů eur.

"Galileo umožní Evropě soutěžit na trhu s globálními vesmírnými technologiemi," uvedl eurokomisař Antonio Tajani. Galileo je jedním z jednoznačně největších projektů, do jakých se kdy Evropská unie pustila. Zatímco v posledních letech globální trh s aplikacemi pro satelitní navigace rostl tempem 30 procent, v příštím desetiletí komise čeká, že růst bude zhruba 11 procent ročně.

Komise uvedla, že poslední vývoj ukazuje, že systém začne poskytovat první služby v roce 2014. "Jsme spokojeni s pokrokem, který byl doposud dosažen," podotkl Tajani. Připomněl, že Brusel už podepsal kontrakt například na výrobu satelitů, inženýrské služby či vypouštění do vesmíru a odstartovaly testy čtyř satelitů.

Na oběžné dráze kolem Země už jsou dvě experimentální družice. Čtyři další satelity, které byly testovány, by měly být vypuštěny do vesmíru letos a příští rok.

O možnosti vzniku systému satelitní navigace se v EU debatuje od 90. let minulého století. Jednání ale zkomplikoval krach úsilí o zapojení soukromého sektoru pomocí takzvaných PPP projektů, kdy měl část pěněz poskytnout soukromý sektor. V roce 2008 tudíž EU rozhodla, že na budování systému se bude podílet výhradně unijní rozpočet.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK