Sleva na studenta a část daní zpět. Studenti nezaspěte!

Zákon umožňuje využít určitého daňového zvýhodnění za splnění předem daných podmínek, takovému zvýhodnění se v praxi říká „Sleva na dani“. Studenti mohou navíc využít slevu na studenta a také za určitých podmínek dodatečně získat zpět od státu část svých daní.

Slevy na dani snižují daň vypočtenou z daňového základu, maximálně však do nuly. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob lze tyto slevy najít na 3. straně tiskopisu, konkrétně v řádcích 64 až 69. Můžeme je rozdělit na dvě skupiny podle jejich způsobu uplatňování:

• Sleva na poplatníka
• Ostatní slevy

Sleva na poplatníka

Do první skupiny spadá tzv. sleva na poplatníka (řádek 64 v daňovém přiznání), kterou lze uplatnit vždy v plné výši. Předpokladem pro uplatnění této slevy je podepsaný formulář tzv. prohlášení poplatníka, v praxi často označovaného jako „růžový papír“, který podepisuje zaměstnanec zaměstnavateli při uzavírání pracovního poměru. Důležité je, že v jednom kalendářním měsíci smí být tento formulář podepsán a uplatňován pouze u jednoho zaměstnavatele.

Pro rok 2010 činí tato sleva 24 840 Kč, pro rok následující, tedy 2011, je tato sleva snížena o 1 200 Kč (za každý měsíc tedy o 100 Kč) na 23 640 Kč (mělo by se jednat o důsledek tzv. povodňové daně).

Příležitost pro studenty

Právě uplatněním této slevy formou daňového přiznání lze dodatečně optimalizovat daňovou povinnost, i když ze zákona nemusí povinnost podat daňové přiznání vyplývat. Jednoduše řečeno, studenti, kteří pracují jen část roku, mohou (nepovinně) podat daňové přiznání a i když nepracovali celoročně, mají nárok uplatnit si slevu na poplatníka za celý rok, tedy v plné výši, jak jsme uvedli výše. Zpravidla jim tak stát vrátí část daní odvedených na zálohách.

Varianty, kdy je vhodné daňové přiznání podat a kdy nikoliv, názorně shrnují příklady v článku „Vyplatí se studentům podat daňové přiznání?“.

Ostatní slevy se uplatňují za aktuální měsíc

Do druhé skupiny pak spadají ostatní slevy, které lze na rozdíl od slevy na poplatníka uplatnit pouze ve výši jedné dvanáctiny za každý měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně. V tomto případě se jedná o následující slevy:

1. 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč (do těchto příjmů se nezapočítávají různé sociální dávky a podobné),
2. 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění,
3. 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění,
4. 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,
5. 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělávání až do dovršení věku 28 let.

Jak doložit nárok na uplatnění slevy na dani?

Pokud se chcete vyhnout vyzvání od pracovníka finančního úřadu, abyste doložili oprávněnost uplatnění slevy z druhé skupiny, doporučuji: slevy pod body 2. až 4. doložit přiloženou kopií příslušného osvědčení o stupni invalidity jako přílohu k daňovému přiznání, slevu pod číslem 5. doložit přiložením platného potvrzení o studiu jako přílohu k daňovému přiznání.

Kdy můžete také ušetřit na daních?

Zákon dále umožňuje uplatňovat tzv. nezdanitelné části základu daně, které jsou obsaženy v §15 zákona o daních z příjmů. Jedná se o následující položky (výdaje), o které lze snížit daňový základ v daňovém přiznání:

• Hodnota daru nejčastěji ve formě odběru krve na zdravotnické účely. Takový dar je zákonem oceněn na 2 000 Kč, které lze v přiznání odečíst od daňového základu.
• Zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření, hypotečního úvěru nebo úvěru poskytnutého stavební spořitelnou použitým na financování bytových potřeb. Pokud je více účastníků takového úvěru, uplatní si tyto úroky v daňovém přiznání pouze jeden z nich. Úhrnná částka úroků, o které je možné snížit daňový základ, nesmí překročit 300 000 Kč v téže domácnosti.
• Zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění až do výše 12 000 Kč/rok za podmínek, že výplata pojistného plnění v pojistné smlouvě je sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník 60 let.
• Zaplacený příspěvek na penzijní připojištění snížený o 6 000 Kč, a to do maximální výše 12 000 Kč.

Je ovšem důležité dodržet zákonem stanovené podmínky, kdy lze uhrazené pojistné odečíst od daňového základu.

Kolik lze takto ušetřit?

Velmi jednoduše lze říci, že 15% z částky zaplaceného pojistného, které splňuje zákonem stanovené podmínky a je uplatněno v daňovém přiznání vzniká jako přeplatek na dani, maximálně však do nulové daňové povinnosti, a po řádně vyplněné a podepsané žádosti o vrácení přeplatku na dani, která je součástí tiskopisu daňového přiznání, stát vrátí přeplacenou částku na uvedený bankovní účet, případně formou složenky na poštovní adresu.

Jak lze doložit nárok na nezdanitelnou část základu daně finančnímu úřadu?

Jako příloha k přiznání pak slouží přehled o zaplaceném pojistném zaslaný danou pojišťovnou na adresu pojištěnce, potvrzení obdarovaného o přijetí daru včetně účelu jeho využití (nejčastěji darovací smlouva, případně potvrzení o darování krve) nebo potvrzení zaslané bankou o zaplacených úrocích z úvěru na financování bytových potřeb.

Článek vyšel původně na serveru Studentskéfinance.cz