Die Zeit: Německo zvažuje plán restrukturalizace řeckého dluhu

19.01.2011 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Berlín 19. ledna (ČTK) - Německá vláda zvažuje plán restrukturalizace řeckého dluhu, který by Řecku umožnil použít peníze z krizového fondu eurozóny na odkup vlastních dluhopisů. Napsal to dnes německý týdeník Die Zeit. Plán prý předpokládá, že by Řecko mohlo využít úvěrů z Evropského fondu finanční stability (EFSF), ale muselo by slíbit, že zavede takovou politiku, která podpoří hospodářský růst.

Podle agentury Reuters, která informaci listu přetiskla, ale není jasné, zda má list na mysli restrukturalizaci nebo jen úpravu splátek. Řecko samo totiž trvá na tom, že o žádné restrukturalizaci nejedná. Reuters ve druhé verzi své zprávy uvedl, že list použil v originále slovo 'Umschuldung', které může vyjadřovat obě situace.

List se opírá o nejmenované zdroje, žádné podrobnosti k projednávanému plánu však neuvedl a nenaznačil ani, jaké podmínky by Řecko muselo splnit, aby mohlo peníze ze záchranného fondu k uvedenému účelu použít. List ale dodal, že "Německo už v zásadě není proti zvýšení úvěrové kapacity EFSF" v rámci komplexního opatření ke stabilizaci eura.

To by bylo v podstatě v souladu s tím, co už k této problematice řekl ministr financí Wolfgang Schäuble. Kompletní soubor opatření by podle jeho názoru měl řešit limity reálné kapacity záchranného fondu s ohledem na jeho komplexní systém garancí.

Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která nezvládla obsluhovat svůj vlastní dluh a musela požádat o zahraniční finanční pomoc. Tu jí poskytla Evropská unie spolu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). V rámci pomoci má Řecko možnost do roku 2013 čerpat úvěry až do objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč), musí ale průběžně plnit dohodnuté podmínky.

Návrh, aby Řecko raději své dluhy restrukturalizovalo, se objevil už víckrát, země jej ale vždy odmítala. Tento týden ale místopředseda řecké vlády Theodoros Pangalos řekl, že Atény o takové možnosti uvažují. Bylo by to ale formou prodloužení splatnosti závazků, což by podle činitele byla i lepší myšlenka než odpis části dluhů u soukromých věřitelů.

Ministři financí EU nyní jednají o zvýšení kapacity krizového fondu, zatím se ale neshodují ani v tom, zda je vůbec nutné velikost fondu měnit. Německý ministr hospodářství Rainer Brüderle dnes řekl, že velikost fondu považuje za dostatečnou.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK