Všichni víme, že studenti mají navíc jednu odečitatelnou položku ze základu daně z příjmu. "Každý, kdo se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem ... do dovršení věku 26 let ...", si může snížit základ daně o 11 400 Kč. Studenti tak zaplatí na daních méně než ostatní.
Není však pravda, že by stát s daněmi vycházel studentům vstříc, jak jen může. Ve znevýhodněné situaci jsou ti poplatníci daně, kteří např. mají souběžně více zaměstnavatelů, nebo více zaměstnavatelů měsíčně a platí daň z příjmu na základě jiného paragrafu. Což se často týká právě studentů.
Stručně řečeno, §6 odst. 4 zákona o dani z příjmu říká, že pokud je měsíční příjem od jednoho zaměstnavatele nižší než 3 000 Kč měsíčně, podléhá zvláštní sazbě daně. Toto ustanovení se vztahuje pouze na příjmy od zaměstnavatele u něhož zaměstnanec nepodepsal tzv. Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. (Připomínám, že toto prohlášení lze podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele.)
Co to znamená? Pokud jde student, např. během léta na více brigád během jednoho měsíce, a uplatní u jednoho zaměstnavatele prostřednictvím Prohlášení odpočet odečitatelných položek. Tento zaměstnavatel z hrubé mzdy vypočte základ daně (včetně poměrného podílu přiznaných odečitatelných položek) a odvede za něj zálohu daně z příjmu (je-li potřeba). Příjmy, z nichž byla placena zálohová daň se v březnu následujícího roku sečtou za celé zdaňovací období a vypočte se z nich konečná výše daně z příjmu. Podle toho finanční úřad část peněz vrátí. Pokud student pracoval pouze 2 až 3 měsíce v roce, je pravděpodobné, že jeho příjmy nepřevýšily odečitatelné položky, na které má nárok. (Minimálně 38.040 Kč na poplatníka + 11.400 Kč jako student). Získá tak zpět všechny peníze zaplacené státu na zálohách daně z příjmu během roku.
Jestli jde již o druhého zaměstnavatele a student již, za jednou za tento měsíc Prohlášení podepsal, je situace jiná. Řídí se podle zmiňovaného § 6 odst. 4 zákona o dani z příjmu. Příjmy nižší než 3.000 Kč včetně jsou zdaněny srážkovou daní z příjmu podle zvláštní sazby. V tomto případě jde o sazbu ve výši 15 % (§ 36 odst. 2 písm. b). Nejedná se tedy o zálohy jako v předchozím odstavci, ale již o zaplacenou daň z příjmu. I kdyby byly příjmy za zdaňovací období nižší než odečitatelné položky a poplatník by měl nárok na vrácení záloh v plné výši, nemá nárok na vrácení takto zaplacené daně.
Vyhnout se placení takto nenávratně ztracených daní lze pouze tak, že hrubá mzda u zaměstnavatele, u něhož jste nepodepsali Prohlášení, bude převyšovat 3.000 Kč měsíčně. (Otázka ovšem je, bude-li zaměstnavatel souhlasit.) V tom případě, již budete platit opět zálohy na daň z příjmu. Budete však platit o něco vyšší zálohy. Protože oproti platbám u zaměstnavatele, u kterého máte podepsané prohlášení, platíte progresivně rostoucí daň až od 27.000 Kč měsíčně. Do této částky se celá mzda zdaňuje sazbou 20%. U prvního zaměstnavatele se mzda zdaňuje od počátku progresivně, počínaje sazbou daně 15 %. Viz následující tabulky:
Tab.: Srážka daně, zaměstnanec nepodepsal prohlášení
Hrubá mzda |
Způsob zdanění |
Výše daně |
1 - 3.000 |
srážkou |
15 % |
3.001 - 27.300 |
záloha |
20 % |
27.301 - 27.600 |
záloha |
3.150 + 25 % z částky přesahující 18.200 |
27.600 a více |
záloha |
5.535 + 32 % z částky přesahující 27.600 |
Tab.: Srážka daně, zaměstnanec podepsal prohlášení
Hrubá mzda |
Způsob zdanění |
Výše daně |
0 - 9.100 |
záloha |
15 % |
9.101 - 18.200 |
záloha |
1.365 + 20 % z částky přesahující 9.100 |
18.201 - 27.600 |
záloha |
3.150 + 25 % z částky přesahující 18.200 |
27.600 a více |
záloha |
5.535 + 32 % z částky přesahující 27.600 |
Na závěr lze ještě říci, že tento problém nijak nesouvisí s druhem smlouvy, platí pro všechny, nejčastěji je však spojen s dohodou o provedení práce.
Pokud máte dotazy související s touto problematikou, využijte našeho Poradenského centra.