Světovým trendem je snižování přímých daní a zvyšování nepřímých daní. Kde je zavedena rovná sazba daně? Kde jsou sazby daně nejvyšší?
V letech 2000 až 2010 snížila většina členských zemí Evropské unie sazby daně z příjmu fyzických osob. Současně se zvyšovaly nezdanitelné položky či slevy na poplatníka. V důsledku těchto legislativních změn se většině Evropanů zvyšovala čistá mzda, i když jejich hrubá mzda nestoupla.
Nejvyšší sazba daně ve Švédsku, Belgii a Nizozemí
Příjmy občanů s nadstandardními příjmy podléhají nejvyšší kombinované sazbě daně z příjmu fyzických osob (daně daně z příjmu pro centrální rozpočet i místní daň z příjmu) ve Švédsku (56,4 %), Belgii (53,7 %), Nizozemí (52 %). Nejnižší je naopak v Bulharsku (10 %), Česku a Litvě (15 %). Nejnižší horní sazba daně z příjmu fyzických osob je v zemích, kde je zavedena rovná sazba daně z příjmu. Z členských zemí Evropské unie je rovná sazba daně z příjmu fyzických osob v Bulharsku (10 %), Estonsko (21 %), Litvě (15 %), Lotyšsku (26 %), Slovensku (19 %), Rumunsku (16 %) a Česku (15 %).
V ostatních zemích EU je zavedeno progresivní zdanění, kdy s rostoucím příjmem stoupá i sazba daně z příjmu fyzických osob. Z mimočlenských zemí Evropské unie je rovná sazba daně zavedena ještě v Černé Hoře (15 %), Gruzii (19 %), Makedonii (10 %), Rusku (13 %), Ukrajině (15 %) a dokonce na Islandu. Na Islandu je rovná sazba daně z příjmu fyzických osob 24,10 %. Se započtením 12,97% daně z příjmu plynoucí do místních rozpočtů, činí souhrnná sazba daně z příjmu fyzických osob 37,07 %.
Jak krize zvyšuje daně?
Velmi citelně zasáhla ekonomická krize Pobaltské země, zejména Lotyšsko. Zhoršení ekonomické situace si v Lotyšsku vyžádalo zvýšení daní. Zatímco v roce 2009 byla rovná sazba daně z příjmu fyzických osob 23 %, v roce 2010 je to již 26 %. Daň z přidané hodnoty se zvýšila během roku 2009 na 21 % oproti 18 % v roce 2008.
Kde jsou daně nejnižší?
V roce 2000 dosahovalo celkové zdanění za všechny členské země EU 40,6 % k HDP, za rok 2008 to bylo 39,3 % k HDP. Nejnižší celkové zdanění je v Rumunsku (28 % k HDP), Lotyšsku (28,9 % k HDP), Slovensku (29,1 % k HDP) a Irsku (29,3 % k HDP). Nejvyšší je naopak v Dánsku (48,2 % k HDP) a Švédsku (47,1 % k HDP). Přestože je však zdanění ve Skandinávských zemích nejvyšší, sazby daně v severských zemích klesají, ještě v roce 2000 dosahovalo celkové zdanění přes 50 % k HDP.
Za uplynulých deset let nejvíce kleslo celkové zdanění na Slovensku, kde byla daňovou reformou v roce 2004 zavedena rovná 19% sazba daně a současně byla zrušena dědická daň, darovací daň či daň z převodu nemovitostí.
Kde sazby daně nejvíce klesly?
Během posledních deseti let nejvíce klesla horní sazba daně z příjmu fyzických osob v Bulharsku (ze 40 % na 10 %), Rumunsku (ze 40 % na 16 %) a Slovensku (ze 42 % na 19 %). Jediné země, kde horní sazba daně stupla jsou Velká Británie (ze 40 % na 50 %) a Švédsku (z 51,5 % na 56,4 %).
Všechny členské země Evropské unie však mají společné, že občané s vysokými příjmy odvedou na povinných odvodech (dani zp říjmu a pojistném) podstatně více než v ostatních vyspělých mimoevropských zemích světa. Nejméně se čistá mzda od hrubé mzdy u nadprůměrných příjmů liší v Kataru, Spojených Arabských Emirátech, Saudské Arábii, Rusku, Hongkongu, Taiwanu či Singapuru. V těchto zemích jsou minimální povinné odvody, současně však státní sociální síť nedosahuje standardu, na který jsou Evropané zvyklí.
Tabulka: Horní sazba daně z příjmu fyzických osob v EU
Země | Horní sazba daně (v %, rok 2000) |
Horní sazba daně (v %, rok 2010) |
Rozdíl (v %) |
---|---|---|---|
Bulharsko | 40,0 | 10,0 | -30,0 |
Česko | 32,0 | 15,0 | -17,0 |
Litva | 33,0 | 15,0 | -18,0 |
Rumunsko | 40,0 | 16,0 | -24,0 |
Slovensko | 42,0 | 19,0 | -23,0 |
Estonsko | 26,0 | 21,0 | -5,0 |
Lotyšsko | 25,0 | 26,0 | 1,0 |
Kypr | 40,0 | 30,0 | -10,0 |
Polsko | 40,0 | 32,0 | -8,0 |
Malta | 35,0 | 35,0 | 0,0 |
EU27 | 44,7 | 37,5 | -7,2 |
Lucembursko | 47,2 | 39,0 | -8,2 |
Maďarsko | 44,0 | 40,6 | -3,4 |
Irsko | 44,0 | 41,0 | -3,0 |
Slovinsko | 50,0 | 41,0 | -9,0 |
Portugalsko | 40,0 | 42,0 | 2,0 |
Španělsko | 48,0 | 43,0 | -5,0 |
Řecko | 45,0 | 45,0 | 0,0 |
Itálie | 45,9 | 45,2 | -0,7 |
Francie | 59,0 | 45,8 | -13,2 |
Německo | 53,8 | 47,5 | -6,3 |
Finsko | 54,0 | 48,6 | -5,4 |
Rakousko | 50,0 | 50,0 | 0,0 |
Velká Británie | 40,0 | 50,0 | 10,0 |
Dánsko | 59,7 | 51,5 | -8,2 |
Nizozemí | 60,0 | 52,0 | -8,0 |
Belgie | 60,6 | 53,7 | -7,0 |
Švédsko | 51,5 | 56,4 | 4,9 |
Pramen: Eurostat, Press realeses, STAT/10/95