EK: Dohady o restrukturalizaci řeckého dluhu jsou nesmysl

"Je to nesmysl," řekl Altafaj na tiskovém brífinku na otázku, zda ví o nějakých jednáních, která by se zabývala možností prodloužit splácení řeckých dluhů, popřípadě jejich část odepsat. Potvrdil jen, že se připravuje prodloužení splatnosti úvěrů, které Řecku od loňského května poskytuje EU a MMF.

Německé ministerstvo financí takové dohady popřelo již ve středu. Dnes náměstek ministra Steffen Kampeter agentuře Reuters řekl, že takové řeči jsou "fantazie založené na pověstech místo na faktech".

"Nadšeně sdílím německé popírání," prohlásil Altafaj. "Program, který sjednala EU a MMF s řeckými úřady, a doufejme že i připravované prodloužení období jeho splátek to opravdu umožní," řekl mluvčí na otázku, zda Brusel věří, že Atény budou schopny financovat na trzích své rozpočtové deficity po roce 2013. "Takže ano, jsme o tom přesvědčeni," dodal.

Řada ekonomů však už považuje Řecko za zemi, která je bez vnější pomoci v zásadě insolventní a v insolvenci zůstane i po ukončení úvěrového programu. Poukazují na to, že náklady pomoci pro samotné Řecko už začínají být vyšší než přiznání platební neschopnosti a restrukturalizace dluhu. Týdeník The Economist například za nejlepší řešení považuje odpis části soukromého dluhu dříve, než bude naprostá většina řeckého dluhu v rukou oficiálních věřitelů a jako taková bude prakticky neodepsatelná.

Německé ministerstvo financí ve středu popřelo zprávu listu Die Zeit, podle které se v Německu zvažuje plán odepsání části řeckého dluhu pomocí nákupů řeckých dluhopis Evropským fondem finanční stability (EFSF). Další zdroje nicméně uvedly, že činitelé německého ministerstva financí posuzují několik scénářů, jak by situace vypadala, kdyby bylo Řecko nuceno přiznat svou platební neschopnost a požadovalo restrukturalizaci dluhů. Němce zajímá především dopad na jejich banky,

Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která nezvládla obsluhovat své dluhy a musela požádat o zahraniční finanční pomoc. V rámci pomoci může Řecko do roku 2013 čerpat úvěry až do objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč), musí ale průběžně plnit přísné podmínky rozpočtu a ekonomických reforem.

Návrh, aby Řecko raději své dluhy restrukturalizovalo, se objevil už víckrát, země jej ale vždy odmítala. Tento týden ale místopředseda řecké vlády Theodoros Pangalos řekl, že Atény o takové možnosti uvažují a jako vhodnou označil možnost prodloužení splatnosti závazků.