Velká města nechtějí snížení rozpočtového určení daní

20.01.2011 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Brno 20. ledna (ČTK) - Primátoři velkých měst Brna, Ostravy a Plzně se dnes na společném jednání v Brně postavili proti snížení rozpočtového určení daní, o kterém uvažuje ministerstvo financí. Podle jejich vyjádření by statutární města přišla ročně o stovky milionů korun. Uvedli to dnes v tiskové zprávě zveřejněné po jednání.

"Město Brno přišlo v posledních letech vlivem ekonomické krize o 700 milionů korun. Pakliže by byl změněn koeficient pro rozpočtové určení daní, přišlo by Brno o další stovky milionů," uvedl brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD). Podle něj by podobné snížení příjmů bylo pro budoucí chod města kritické. Zmínil také to, že už nyní se snížil příspěvek státu na výkon státní správy.

Přesné finanční částky, o kolik by zmíněná města přišla při snížení koeficientu, budou jednotlivé úřady nyní vypočítávat. Primátoři se dnes dohodli, že se budou o dalších svých krocích v této oblasti vzájemně informovat.

"Není to obrana našich výdobytků, ale obrana podstaty fungování měst, které svým rozsahem a velikostí tvoří značnou část hrubého domácího produktu," uvedl plzeňský primátor Martin Baxa (ODS).

Ministerstvo financí (MF) chce v připravovaném novém zákonu o rozpočtovém určení daní snížit současný rozdíl mezi nejchudšími obcemi a nebohatšími městy ve výnosu sdílených daní na jednoho obyvatele. Nyní rozdíl činí až 4,5násobek. MF také chce nastavit rovné podmínky pro financování statutárních měst, u Prahy by ovšem byl ponechán zvláštní příjmový koeficient, protože hlavní město je zároveň krajem.

Podle Sdružení místních samospráv ČR by nový zákon měl přinést systémové a odůvodněné rozdělování peněz samosprávám. Výsledek by se měl blížit stavu, který panuje ve srovnatelných evropských státech, a zvýšit příjmy obcí a měst do 100.000 obyvatel. Podle sdružení jsou města a obce do 100.000 bezdůvodně znevýhodňována a řada obcí se potýká s existenčními problémy.

Podle aktuálně platného znění zákona o rozpočtovém určení daní se rozděluje krajům 8,92 procenta a obcím 21,4 procenta z celostátního hrubého výnosu sdílených daní. Těmi jsou daň z přidané hodnoty (DPH), daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obce.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK