Salgadová uvedla, že celkový objem kapitálové injekce do spořitelen by neměl přesáhnout 20 miliard eur (484 miliard Kč). Soukromé odhady počítaly s ohledem na to, že v cajas se koncentrují špatné úvěry do nemovitostí, s nutností získat až 100 miliard eur.
Vláda chce obnovit důvěru ve španělský finanční sektor a ujistit investory, že záchrana spořitelen hroutících se pod tlakem krachu realitního trhu nedostane rozpočtový deficit do neúnosné výše. To by nasměrovalo Španělsko na cestu Irska, jemuž kvůli rozsáhlé sanaci domácích bank vzrostl vládní schodek natolik, že v listopadu muselo požádat Evropskou unii o finanční pomoc.
"Vláda považuje za nezbytné podniknout řadu opatření, která rozptýlí jakékoli pochyby o solventnosti našich úvěrových ústavů a jejich schopnost vydržet tlaky i za nejnepříznivějšího scénáře," řekla Salgadová na tiskové konferenci. Plán pro spořitelny podle ní nijak neovlivní vládní cíl snížit letošní rozpočtový deficit na zhruba šest procent ročního výkonu ekonomiky.
Španělsko chce zlepšit přístup spořitelen ke kapitálu a snaží se, aby mohly získávat i akcie na burze. Předtím by se ale musely zříci statusu spořitelen a stát se běžnými bankami, uvedly minulý týden informované zdroje. Vláda se podle domácích médií chystá oznámit změnu zákona, která má urychlit reformu spořitelen a mimo jiné jim umožnit oddělení finančních a sociálních aktivit.
Hlavním rizikem spořitelen je vysoká hladina špatných úvěrů, které jim zůstaly po zhroucení realitního trhu. Pět předních španělských spořitelen neprošlo loni celoevropskými zátěžovými testy bankovního sektoru. Španělská centrální banka donutila loni spořitelny k několika fúzím a snížila jejich počet na 17 z původních 45.