Pošta nám nabízí nevýhodné podmínky, tvrdí některé obce

Česká pošta má v Česku aktuálně 3359 poboček a o zavírání nejmenších z nich uvažuje už několik let. Státní firma sice vykazuje každoročně zisk v řádu stovek milionů, redukcí nákladů si ale chce připravit pozici pro chystanou liberalizaci trhu. Podle dnešních Hospodářských novin se firma chce zbavit i části zaměstnanců, z udávaných 34.374 by mělo odejít 1500 až 2000 lidí.

Redukce dosavadní sítě vlastních poboček má prý přinést zlepšení služeb, ne jejich zhoršení. "Cílem je férové nastavení poštovní sítě tak, aby odpovídala požadavkům současné doby. Současné nastavení sítě prakticky odpovídá poštovní síti z poloviny 19. století," řekla ČTK mluvčí České pošty Marta Selicharová.

Firma si chce nechat jen větší pobočky a v malých obcích chce nabídnout provozování pošty formou frančízy - pod stejnou značkou by ji provozovala třetí strana, ideálně obecní úřad nebo místní živnostníci. Kolika poboček se změny dotknou, zatím nekonkretizovala, prý ale půjde "o stovky".

První obec, která si nezvyklý model vyzkoušela, byl Boží Dar na Karlovarsku. Pošta tam před rokem ve spolupráci s radnicí otevřela takzvanou poštovnu. Její provoz zajišťuje městské infocentrum a jeho zaměstnanci. Starosta Jan Horník si spolupráci spíš pochvaluje. Pozitivní je prý hlavně fakt, že poštovna má otvírací dobu po sedm dní v týdnu od 8:00 do 18:00, zatímco stará pošta prý byla otevřená jen tři hodiny denně.

Poštovní úřad skončil vloni v létě i v Boharyni na Hradecku, která má asi 500 obyvatel. Do obce každý den dopoledne dojíždí poštovní doručovatel, u nějž si lidé mohou základní služby vyřídit. Na obecním úřadě je také výdejní místo pro vydávání zásilek, které je otevřeno každý pracovní den vždy jednu hodinu. "Obecní úřad to zajišťuje na základě smlouvy s poštou. Z občanů si nikdo na nový systém zatím nestěžoval," řekla pracovnice obecního úřadu.

Pošta ovšem vyjednává s obcemi separátně a někteří starostové si stěžují, že jim v poslední době nabídla naprosto nepřijatelné podmínky. "Loni nám navrhli nějaké možnosti, my jsme na to nepřistoupili," řekl ČTK starosta Štětkovic na Příbramsku Josef Kunc.

Navrhované přenesení služeb na obecní úřad podle něj není myslitelné, pracuje tam pouze účetní, která už nyní těžko stíhá celou agendu. "Peníze na to nemáme, nemůžeme nikoho zaplatit. Když to zruší, tak to zruší, to se nedá nic dělat. Budou tady mobilní svozy pošty," dodal starosta obce s 312 obyvateli.

Nejvíc se zlobí starostové sdružení do SMS, které čítá přes 1000 obcí a měst. Česká pošta se prý zatím oficiálně baví jen se Svazem měst a obcí, což je jiná organizace, a jim ani převzetí poštovních služeb nenabízí. "Provoz bychom klidně převzali, spojili ho s podatelnou a Czech pointem, ale nikdo nám to ani nenabídl. Navíc bychom museli přijmout jednoho člověka navíc," řekl ČTK Karel Drašner, který starostuje tisícovému Háji u Duchcova na Teplicku.

Tam, kde Česká pošta s obcemi jedná, nabízí prý velmi nevýhodné podmínky. "Povinností přenášejí hodně a přitom mají velké sankce v řádu desetitisíců i milionu, ty smlouvy jsou naprosto nepřijatelné," řekl Drašner. Nabízené peníze prý často nestačí ani na zaplacení polovičního úvazku. Státní firmě vytýká i to, že masivně propagovala Poštovní spořitelnu, která si získala na vesnici hodně klientů právě blízkostí pobočky, jež má být nyní zrušena. "Chci vidět, jak staří lidé jezdí autobusem pro peníze desítky kilometrů," dodal.

Česká pošta tvrzení o nevýhodnosti nabídek popírá. "Česká pošta za poskytované služby vyplácí partnerovi odměnu. Ta má dvě složky - paušální, která vychází z rozsahu hodin poskytovaných jako služba veřejnosti a variabilní, která se odvíjí od počtu transakcí. Kdyby byly podmínky nevýhodné, pošta ke spolupráci nikoho nezíská. Realita však svědčí o opaku. Výdejních míst už existuje 38," prohlásila Selicharová.