ANALÝZA: Kandidáty EU bolí hlava z nákladů na zavedení eura

... jednotné evropské měny v regionu zpozdit.

Vlády České republiky a Polska ztrácejí politickou podporu, neboť jsou kvůli velkým rozpočtovým schodkům nuceny sáhnout k bolestivých reformám. K těm patří výrazné snížení dávek  sociálního zabezpečení, na které byli občané dosud zvyklí. Časový horizont, v jakém region přejde na euro, a udělá tak poslední krok k úplnému začlenění do západních struktur, hraje pro investory klíčovou roli. Sází se totiž na to, že s tím, jak  se ekonomiky budou přibližovat k branám eurozóny, poroste  hodnota měn a aktiv a výnosy dluhopisů se budou snižovat. 
"Obě vlády mají slabou podporu. Myslím, že na konci roku  2003 nebo v roce 2004 uvidíme u jedné vlády nebo u obou změnu v personálním složení. Možná uvidíme i předčasné volby," řekl Martin Hlušek, analytik londýnské Standard Bank. "A fiskální reformy se budou těžko prosazovat i jakýmkoli dalším vládám," dodal. 
Řada ekonomů z privátní sféry a nevládních organizací před  několika lety navrhovala, aby byla změněna maastrichtská  kritéria pro přijetí eura, a východoevropské země tak mohly  vstoupit do eurozóny ještě před přidružením k EU. Tyto návrhy nebyly nikdy brány vážně a také přestaly  existovat poté, co už bylo jasné, že země eurozóny a Evropská  centrální banka změnu kritérií nepovolí a bude vyžadováno  nejprve dvouleté členství ve směnném mechanismu ERM-2. To znamená, že pro 10 kandidátů na vstup do EU připadá  v úvahu jako nejbližší možné datum k přechodu na euro rok 2007, neboť země mají vstoupit do EU příští rok. 
Analytik Jens Nordvig z Goldman Sachs uvedl, že u zemí jako Polsko a Maďarsko, které mají šanci vstoupit do eurozóny  nejdřív, nadále počítá s rokem 2007, ale rizika rostou. "Myslím, že v uplynulých šesti měsících se názory změnily.  Taky tu máte oficiální prohlášení zejména z Maďarska, která  říkají, že rok 2007 už možná není realistický," řekl. "Vezme-li se v úvahu, jak silně zastávali tuhle strategii  pro rok 2007, tak si myslím, že to je počátek velké změny. Je  to totiž příležitost vstup odložit, a to možná na později než na rok 2008," dodal.  Češi říkají, že budou možná připraveni nejdříve v roce  2009 či 2010.  Vlády, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností  a narážejí na odpor vůči snižování sociálních výdajů, čelí  dalšímu problému - celosvětovému ekonomickému útlumu, tvrdí  analytici. Polský ministr financí Grzegorz Kolodko se nemůže dohodnout s ministrem hospodářství Jerzym Hausnerem, který chce před  vstupem do eurozóny upřednostnit politiku, jež povzbudí  hospodářský růst země. Polská menšinová vláda uvažuje o tom,  že v roce 2004 vyhlásí předčasné volby. 
 
VLÁDY NA ŠIKMÉ PLOŠE 
V Česku si vládnoucí sociální demokraté minulý týden opět  zvolili za předsedu Vladimíra Špidlu. Premiér ale vyhrál jen  těsně a ve straně přetrvávají výrazné názorové neshody ohledně  toho, jak rychle by měly být rozpočtové schodky snižovány. V Praze se teď ani tak nemluví o tom, jestli se koaliční vláda zhroutí, ale kdy k tomu dojde.  "Já bych to viděl, že vláda bude tak do švestek,  do rozpočtu," řekl nejmenovaný činitel z Ministerstva financí. Na mysli měl letošní podzim, kdy se bude v parlamentu jednat  o rozpočtu na příští rok.  Ministerstvo financí chce do roku 2006 snížit rozpočtový  schodek na 3,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). To by  bylo stále nad tříprocentním stropem, který nařizují  maastrichtská kritéria. Bylo by to ale na hony vzdálené  6,3procentnímu deficitu předpovídanému pro letošní rok.  Finanční trhy ale znervózňují prohlášení levicového ministra  práce Zdeňka Škromacha.      Koaliční vláda ve svém programovém prohlášení požaduje, aby  schodek dosáhl do roku 2006 úrovně 4,9 až 5,5 procenta HDP.  Škromach řekl, že získá dostatečnou podporu pro to, aby byl  zamítnut jakýkoli plán, který by chtěl jít pod tuto úroveň.  Takovýto krok by mohl vládu položit. 
Maďarská vláda chce letos rozpočtový schodek snížit  na 4,5 procenta HDP. Loni deficit dosáhl devíti procent, což  tento týden vyvolalo v guvernérovi maďarské centrální banky  Zsigmondu Jaraiovi pocit, že Maďarsko není "civilizovanou  evropskou zemí". 
"Myslím, že po vstupu do EU bude tendence oddálit přijetí  eura," řekl Hlušek.  "Donedávna se spekulovalo o roce 2007, ale teď odhady hovoří o roce 2008 či dokonce 2009 pro ty nejúspěšnější země," dodal.

Autor: Jan Lopatka, přeložil: Filip Tošenovský, 4.4.2003