Konkurence nutí ke zlevňování plynu a elektřiny

18.11.1999 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Odborníci nechápou snahu české vlády rozhodnutí o liberalizaci stále oddalovat

Odborníci nechápou snahu české vlády rozhodnutí o liberalizaci stále oddalovat. "Největší chybou je rozhodně termín zahájení liberalizace a její tempo. Je to opravdu zbytečně pomalé," říká Schwarz. V zemích, které konkurenci do energetiky již pustily, se totiž ceny elektrické energie prudce snížily, a to jak pro velkoodběratele, tak i pro domácnosti. Především snížení cen elektřiny pro velké odběratele je nyní dalším impulsem pro průmyslové podniky v zemí

ch západní Evropy. Ve Švédsku, kde pracuje společný energetický trh Norska a Švédska Nordic Power Exchange, klesly za poslední tři roky ceny elektřiny na polovinu. Ve Velké Británii, která otevřela trh už v roce 1990, se ceny elektřiny pro domácnosti snížily z 10 na necelých osm pencí za kilowatthodinu, což je v přepočtu 4,50 Kč.
Němci ušetřili

Největším překvapením je však snížení cen v sousedním Německu, které se k otevření energetického trhu stavělo skepticky. Stát uvolnil trh ze 60 procent, ovšem energetické firmy v liberalizaci pokročily dál, než se předpokládalo. Výsledkem je snížení průměrných cen pro průmysl o 30 až 40 procent na 13,60 feniku za kWh (2,50 Kč/kWh) a pro domácnosti o 15 procent na 18 až 28,80 feniku za kWh (3,30-5,30 Kč/kWh). Německo

svůj trh přitom uvolnilo teprve v dubnu loňského roku. Navíc ještě zcela nevyřešilo otázku cen za přenos elektřiny po vedení konkurenčních společností. Kupříkladu EnBW Stuttgart účtuje za přenos jedné kilowatthodiny elektřiny svou sítí od jednoho do 4,11 feniku (průměrně 2,23 feniku), Konkurenční OBAG Regensbung od 0,98 do 5,40 feniku (průměrně 2,90 feniku) a BEWAG Berlin od 2,62 do 6,83 feniku (průměrně 4,62 feniku).

Obecně jsou zatím neregulované tarify za přenos elektřiny v Německu vyšší než v Británii (2,36 feniku za kilowatthodinu) nebo ve Švédsku (1,80 feniku za kilowatthodinu). O neplánovanou liberalizaci dodávek pro obyvatelstvo a pokles cen pro domácnosti se zasloužily především obce a města, které mají výrazný vliv ve zhruba 900 lokálních distribučních společností, ale i v osmdesátce regionálních dodavatelů elektřiny. Podobnou možnost česká města ztratila tím, že valnou část ze svých podílů v energetických i plynárenských firmách prodala zahraničním investorům. Odborníci vylučují, že by nynější pru

dký pokles cen elektřiny na otevřených trzích evropských zemí byl jen výkyvem způsobeným konkurenčním bojem. "Na evropském energetickém trhu je přetlak," vysvětluje Jiří Schwarz z Liberálního institutu.

Zdroj: LN z 18. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU