Fórum v Davosu řeší krizi v eurozóně a mezinárodní obchod

Zástupci podnikatelských kruhů nicméně upozornili, že trvá napětí kvůli měnové politice některých zemí. Šéf brazilské energetické společnosti Petrobras José Sérgio Gabrielli de Azevedo situaci vnímá tak, že kvůli kurzu dolaru se schyluje ke střetu mezi bohatými a chudými zeměmi. Každá z nich prý bude hájit své zájmy, a proto nelze vyloučit, že napětí mezi nimi vyústí v měnovou válku.

Například Washington už řadu let tvrdě tlačí na Peking, aby nechal svou měnu jüan zpevnit. Američané jsou přesvědčeni, že jüan je uměle podhodnocen, aby si Čína mohla zachovat konkurenční výhodu v podobě levné práce.

Spojené státy, Velká Británie a další země ale své centrální banky podporují v jejich snaze pumpovat do finančního systému další peníze, aby tak ekonomice poskytly další podporu. Americká centrální banka (Fed) loni na podzim spustila druhé kolo takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky a vytiskne další dolary v objemu alespoň 600 miliard dolarů (asi 10,6 bilionu Kč).

Mnohem optimističtěji ale vyzněla hlavní panelová diskuse, které se účastnila řada evropských politiků a mezinárodních bankéřů. Dluhová krize eurozóny, která v posledním roce otřásá finančními trhy i důvěrou v celý projekt společné evropské měny, se podle politiků už nezhoršuje. Na trzích sice přetrvává nejistota a vysoká kolísavost, známky systémové krize ale podle nich vidět nejsou a pominuly prý i pochybnosti, zda bude eurozóna do budoucna schopna přežít.

Bankéři očekávají, že evropští lídři v nadcházejících týdnech učiní rozhodné kroky na podporu eurozóny a jednotlivých členských zemí, které mají potíže. Podle nich je třeba zavést tvrdá úsporná opatření a strukturální ekonomické reformy. Šéf britské banky Barclays Bob Diamond za bankéře prohlásil, že o životaschopnosti eura už nikdo nepochybuje.

Zdroje agentury Reuters tvrdí, že guvernér německé centrální banky Axel Weber navrhl prodloužit záchranné půjčky pro Irsko a Řecko až na 30 let. V současné době platí, že Irsko má půjčku splatit do sedmi let a Řecko už do tří. Pokud by tento návrh prošel, výrazně by se snížilo riziko, že by tyto země musely později sáhnout k restrukturalizaci dluhů.

Na okraj ekonomického fóra v Davosu jednali i ministři obchodu, kteří se snaží urychlit jednání o liberalizaci v rámci takzvaného Katarského kola. To začalo už před deseti lety a mělo být dávno ukončeno, kvůli nejasnostem a neochotě jednotlivých zemí otevřít si vzájemně trhy ale jednání trvají a zatím není jasné, kdy by mohla být dokončena. Zástupci klíčových zemí však mají snahu dobrat se výsledků nejlépe do poloviny roku.