Deficit veřejných financí loni podle MF klesl na 4,8 procenta HDP

"K dalšímu upřesnění dojde při zveřejnění dubnových notifikací vládního deficitu a dluhu. Předpokládám, že vzhledem k úsporným opatřením vlády dojde ke snížení tohoto odhadu," řekl dnes ministr financí Miroslav Kalousek.

Zlepšení loňského výsledku je podle MF dosaženo díky získaným prémiím z vydaných dluhopisů. "Za zlepšením stojí pozitivní vývoj na finančních trzích, kde došlo k poklesu úrokových sazeb ve všech emitovaných splatnostech výnosové křivky státních dluhopisů," uvádí materiál MF.

Deficit veřejných financí, podle oficiální terminologie deficit vládních institucí nebo deficit vládního sektoru, by v roce 2012 podle plánů MF měl klesnout na 3,5 procenta a v roce 2013 na 2,9 procenta. Kolem roku 2016 by chtěla mít vláda veřejné finance vyrovnané.

Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů (Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond, Vinařský fond a další), Správy železniční dopravní cesty, transformační instituce Prisko, PPP Centra, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Co se týče jednotlivých segmentů vládního sektoru, k nejvýraznějšímu zlepšení podle MF došlo loni u státního rozpočtu a místních rozpočtů. "Naopak se oproti říjnové predikci mírně zhoršily výsledky zdravotních pojišťoven a hospodaření se zdroji z privatizace, a to především díky vyšším výdajům na úhradu ekologických závazků," uvedlo MF.

Celkový dluh vládního sektoru na konci roku 2010 odhaduje MF na 38,9 procenta HDP a za letošek na 42,2 procenta HDP. Předloni byl 35,4 procenta. I přes očekávaný růst zatím ČR toto maastrichtské kritérium pro přijetá eura plní. Dluh vládního sektoru by totiž neměl přesáhnout 60 procent HDP.

Maastrichtská kritéria:

Inflace - odchylka od průměru tří členských zemí s nejnižší inflací maximálně 1,5 procenta

Veřejné finance - schodek veřejných financí maximálně tři procenta hrubého domácího produktu (ČR měla loni 5,8 procenta; letos bude podle plánů ministerstva financí 5,1 procenta HDP)

Zadluženost - zadluženost země nesmí přesáhnout 60 procent HDP, i když je možné, aby stát s vyšší mírou zadluženosti přijal euro za předpokladu, že se jeho zadluženost trvale snižuje.

Měnový kurz - udržování kurzu měny ve stanoveném pásmu alespoň dva roky

Úrokové sazby - průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí překročit o více než dva procentní body průměr úrokových sazeb tří členských zemí, které mají nejnižší inflaci

Zdroj: www.zavedenieura.cz