Atény věří, že dostanou i další část záchranného úvěru

Ministr řekl, že Řecko splnilo všechny podmínky k tomu, aby mohlo další část úvěru v hodnotě 15 miliard eur (asi 363,5 miliardy Kč) dostat. "Nejdůležitější kroky a fiskální cíle byly splněny," poznamenal ministr v rozhovoru s řeckým deníkem Ta Nea. "Další splátka tedy není ohrožena," dodal.

Řecko se loni jen těsně vyhnulo platební neschopnosti, když na poslední chvíli dostalo záchrannou síť ve zmíněném objemu 110 miliard eur. Věřitelé peníze uvolňují postupně, podle toho, jak země plní dohodnuté podmínky. Atény tak budou úvěr čerpat až do poloviny roku 2013.

Socialistická vláda ale výměnou za poskytnutí pomoci musí zavádět řadu nepopulárních opatření. Snižuje například důchody a mzdy ve státní správě, zvyšuje naopak daně a věk odchodu do důchodu.

Mise EU a MMF, v níž je zastoupena také Evropská centrální banka, v Aténách posuzuje postup dohodnutých reforem. Ty jsou klíčové pro to, aby Řecko mohlo pokračovat v čerpání úvěru. Příští týden bude s představiteli vlády jednat hlavní delegace, celá inspekce má být ukončena 11. února. Pak by mělo padnout i konečné rozhodnutí.

Na dotaz, zda je Řecko připraveno doplnit ústavu o požadavek na fiskální disciplínu, Papakonstantinu řekl, že země musí nejprve získat zpět ztracenou důvěru. "Teprve pak se můžeme bavit o stálém mechanismu, který by v našem zákoně zajistit fiskální rovnováhu," řekl.

Spolu s výdajovými škrty vláda zavádí i širokou škálu reforem. Například ruší letitou regulaci některých profesí, jako jsou právníci, architekti či notáři. Zásadní změnou projde také regulace státních dopravních firem. Změny se nelíbí řadovým občanům, kteří proti nim za silné podpory odborářů protestují. Stávky jsou tudíž skoro na denním pořádku.

Dva největší odborové svazy v Řecku svolaly na 23. února generální stávku a protestní shromáždění, uvedla agentura AP.