Biedermannová: Vznikne řada sporů o výši podpory v nezaměstnanosti

S Janou Biedermannovou, právničkou Kanceláře veřejného ochránce práv v Brně, jsme si povídali o změně zákona o zaměstnanosti, který zavádí několik sporných bodů.

Od 1.1.2011 nabyl zákon o zaměstnanosti nové podoby a pravděpodobně nejcitelnější změnou je, že nárok na plnou výši podpory ztrácí ten, kdo z práce odešel z vlastní vůle a bez udání důvodu. Jak se na tuto změnu díváte?
Abych znění novely upřesnila, Vámi zmiňovaná změna spočívá v tom, že osobám, které pracovní poměr ukončili sami nebo dohodou, aniž by k tomu měly vážné důvody, bude náležet podpora v zaměstnanosti po celou dobu ve výši 45% průměrného čistého výdělku (oproti 65 % za první 2 měsíce a 50 % za druhé 2 měsíce u ostatních nezaměstnaných). Osobně tuto změnu vnímám jako značně problematickou. Lze očekávat, že vznikne řada sporů o existenci „vážných důvodů“, tedy, kdy má být podpora zachována v plné výši a kdy snížena. Vždy bude na úředníkovi úřadu práce, zda konkrétní důvody vyhodnotí jako hodnověrné, prokázané a vážné. Zaměstnanci, kteří se rozhodnou sami ze zaměstnání odejít, tak mohou být vystaveni libovůli a náladě konkrétního úředníka, k čemuž by nemělo v demokratickém právním státě docházet. Pro doplnění bych zmínila, že již delší dobu platí, že zaměstnanci, kteří byli propuštěni v posledních 6 měsících za porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem (dle dřívější terminologie hrubé porušení pracovní kázně) nebo kteří v uplynulém půlroce opakovně odmítli zaměstnání nabízené úřadem práce, ztrácí nárok na podporu zcela.

Podpora se však nesnižuje těm, kdo podají výpověď z vážných důvodů. Takovým důvodem je kromě jiných například i „povinná školní docházka dítěte“ či "jiné vážné osobní důvody“. Za takové důvody se dá považovat mnohé. Nevzniká tím cesta, jak se snížené podpoře vyhnout?
Neobávám se, že by tato formulace otevírala cestu k masovému obcházení zákona a vytváření fiktivních vážných důvodů. Formulace „jiné vážné osobní důvody“ v zákoně o zaměstnanosti figuruje již delší dobu a úřady práce je vždy vykládaly velmi restriktivně. Pokud má zaměstnanec pro ukončení pracovního poměru vážný důvod, je třeba, aby pro zachování plné výše podpory tento důvod úřadu doložil a řádně prokázal. Například za situace, kdy se zaměstnavatelem dohodne na skončení pracovního poměru, protože zaměstnavatel ruší pobočku, kde dříve pracoval, je z tohoto pohledu určitě praktické, aby tyto organizační důvody byly v dohodě o skončení pracovního poměru alespoň v obecné rovině uvedeny. Jak jsem již zmínila v předchozí odpovědi, v praxi bude vždy na uvážení úřadu práce, jestli ten či onen vážný důvod uzná či nikoli. Pokud s tím dotyčný zaměstnanec nebude souhlasit, má možnost se proti přiznání nižší podpory odvolat k Ministerstvu práce a sociálních věcí. Bude-li mít pocit, že tyto úřady při svém rozhodování pochybily, může se obrátit s podnětem na veřejného ochránce práv.

Další výraznou změnou je, že tomu, kdo dostane odstupné, se podpora odloží na tolik měsíců, za kolik odstupné dostal. Experti a právníci však na tuto změnu upozorňovali, protože zákon nerozlišuje mezi nárokem na odstupné a jeho skutečném vyplacení. Naplnily se tyto obavy?
Bohužel již několik dní po nabytí účinnosti novely jsem se setkala s exemplárním případem, jak tato nedomyšlenost dopadá v praxi. Jedná se o klasickou situaci, která nebude zřejmě výjimečnou, kdy paní okamžitě ukončila pracovní poměr, protože zaměstnavatel jí již delší dobu nevyplácel mzdu. Vznikl jí tak nárok na odstupné, které stejně jako mzdu, nikoli překvapivě, neobdržela. Vzhledem k tomu, že jí úřad práce zaevidoval k 3. lednu 2011 nemá nyní nárok na přiznání podpory v nezaměstnanosti. Momentálně je zcela bez prostředků, musela se odstěhovat k rodičům a půjčuje si peníze, aby se mohla vůbec dopravit k pracovnímu pohovoru.

Evidujete i jiné stížnosti, s nimiž se lidé na ochránce začínají obracet v souvislosti se změnami v zákoně o zaměstnanosti?
Doposud se jedná spíše o ojedinělé stížnosti. Vzhledem k tomu, že úřady práce mají na rozhodnutí 30 až 60 dnů a po jeho vydání se lze odvolat k Ministerstvu práce a sociálních věcí, očekáváme vyšší nápad podnětů až v následujících měsících.

Změnou zákona rovněž končí možnost přivýdělku po dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti. Jestliže si někdo přivydělává, nárok na podporu ztratí. Doposud bylo možné si přivydělat polovinu minimální mzdy, tedy 4 000 Kč. Jak se na tento krok díváte?
S tímto krokem osobně nesouhlasím. Pokud dříve uchazeči o zaměstnání mohli přijmout alespoň nárazovou brigádu, byla vyšší šance, že si zachovají zbývající pracovní potenciál a pracovní návyky. Je pravděpodobné, že tak někteří budou činit i nadále, a to i s možností postihu. Dle důvodové zprávy byla tato změna přijata, aby bylo zabráněno účelovému jednání uchazečů o zaměstnání a jejich zaměstnavatelů. Nemyslím si, že by tento jev existoval v tak masovém měřítku, aby to bylo důvodem pro zrušení této možnosti pro všechny nezaměstnané.

Polepší si naopak ti nezaměstnaní, kteří se rozhodnou podnikat. Nově se totiž zavedl překlenovací příspěvek pro nové podnikatele. Ten je dokonce možné kombinovat s dotací na vytvoření nového pracovního místa (pro sebe sama). Můžete nám tento překlenovací příspěvek více přiblížit?
Překlenovací příspěvek není v našem právním řádu žádnou novinkou. Tato možnost byla zakotvena v zákoně o zaměstnanosti od roku 2004 až do konce roku 2008. Stejně jako v minulosti se vztahuje pouze na osoby, které již jsou evidovány jako nezaměstnané u úřadu práce a rozhodly se začít podnikat. Na poskytnutí příspěvku neexistuje právní nárok, tedy jeho poskytnutí závisí na správním uvážení konkrétního úřadu práce či přesněji řečeno konkrétního úředníka. Na zkušenosti z praxe a četnost využívání bych doporučila dotázat se specialistů na aktivní politiku zaměstnanosti z Ministerstva práce a sociálních věcí či jednotlivých úřadů práce.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek navrhuje od roku 2012 výrazně zvýšit sankce za výkon nelegální práce ze současných 10 tisíc na 100 tisíc korun. Myslíte si, že tento krok povede ke snížení práce na černo?
Nemyslím si, že přímo tento krok povede k výraznému snížení výskytu práce vykonávané na černo. Považovala bych za vhodnější se spíše zaměřit na důslednější postih zaměstnavatelů, kteří jejich práce využívají. Pro zajímavost bych chtěla uvést, že pro zaměstnavatele zaměstnávající osoby nelegálně již několik let stanovena sazba s horní hranicí 5 milionů korun a jak je mi známo, není ani zdaleka ze strany úřadů práce, které toto kontrolují, využívána.

Domníváte se, že nyní v období rekordního nárůstu nezaměstnaných povede změna zákona o zaměstnanosti ke snížení nebo zvýšení nezaměstnanosti?
Ze své pozice se necítím kompetentní dopad nové právní úpravy z tohoto úhlu pohledu hodnotit. Osobně se domnívám, že tato změna nebude mít přímý vliv na zvýšení či snížení míry nezaměstnanosti, ovlivní pouze finanční a celkovou situaci osob, kteří již nezaměstnaní jsou.

Děkuji za rozhovor,
Sabina Šebestíková, Finance.cz