Ukrajinská ekonomika se dá charakterizovat jako oligarchický socialismus
Devadesátá leta se dají v ukrajinské ekonomice rozdělit na tři etapy: nedostatkové sovětské hospodářství, ekonomiku hyperinflace a ekonomiku barterové výměny.
Leonida Kučmu, staronového ukrajinského prezidenta, čeká po vítězství ve volbách možnost, ale i nutnost znovu se pustit do komplexní ekonomické reformy. Stěžejními body Kučmovy kampaně byla radikální tržní transformace v průmyslu i zemědělství, ovšem agrární reforma je podle znalců místních poměrů spíše hudbou vzdálenější budoucnosti.
Mezi nejbližší priority by však každopádně mělo patřit vytvoření konkurenčního prostředí a rozvoj malého a středního podnikání. Na nové verzi hospodářské politiky v tomto duchu pracují v současné době zejména resorty hospodářství a financí. Analytici považují za hlavní úspěch transformace ukrajinského hospodářství takzvanou makroekonomickou stabilizaci, jíž se podařilo docílit po hyperinflaci z poč
átku devadesátých let. Odborníci z Harvardského ústavu pro mezinárodní rozvoj ale pokládají dnešní stav za pseudostabilitu. HN vysvětlili, že je výsledkem utrácení devizových rezerv Národní banky, zavedení oficiální i neoficiální kontroly obchodu, cenové regulace u převážné většiny zboží a měkké rozpočtové politiky.Poslední desetiletí se podle nich dá v ukrajinské ekonomice rozdělit do tří etap: nedostatkové sovětské ekonomiky, ekonomiky hyperinflace a ekonomiky barterové výměny a platební neschopnosti. Ukrajina tedy ještě zdaleka tržní ekonomiku nezavedla. Věci se mají tak, že plánované hospodářství nahradila ekonomika tzv. oligarchického socialismu, pro niž se někdy používá též pojem virtuální. Dá se rovněž přirovnat ke "gulášovému socialismu", protože s
e snaží skloubit prvky tradičního sovětského socialismu s prvky tržní ekonomiky. Podle harvardského ústavu by nyní vláda měla podniky, které se chovají skutečně tržně, podpořit snížením daňové zátěže. Staré státem kontrolované společnosti, které podporují umělou zaměstnanost, by se měly zreformovat a měly by přijít o dotace. Komplexně je nutné restrukturalizovat rozpočtovou sféru a na důkladnou reformu stále čeká bankovnictví, veřejná správa, důchodový systém i další instituce.Zvláštní kapitolu v dlouhém v
ýčtu úkolů představuje privatizace. Fond státního majetku předložil její program na rok 2000, přičemž státní rozpočet už počítá s příjmy z prodejů ve výši 2,5 miliardy hřiven (asi půl miliardy dolarů). Od dřívější kupónové metody se nyní přechází k přímým prodejům za reálné peníze. Vždy by jim ovšem měla předcházet finanční restrukturalizace.Zdroj: HN z 18. 11. 1999