Na summitu o inovacích a energetice bude EU řešit dluhovou krizi

Evropská komise nedávno vyzvala eurozónu k posílení úvěrové kapacity jejího záchranného fondu (EFSF), a také k rozšíření jeho aktivit. Do EFSF formou záruku přispívají státy eurozóny 440 miliardami eur.

Komise chtěla mít dohodu o posílení úvěrové kapacity fondu do pátečního summitu. To zřejmě nelze očekávat, protože jednání ministrů financí eurozóny ukázala, že mezi státy panují v tomto směru názorové rozdíly. Spíše bude snaha zasadit tento problém to širšího kontextu "ekonomického vládnutí" v eurozóně, o kterém už delší dobu jednají zejména dva klíčoví hráči eurozóny, Německo s Francií.

Podle Berlína bude klást tento "komplexní balíček" silný důraz na konkurenceschopnost a růst, vedla nich ale i na rozpočtovou disciplínu. Německo by chtělo třeba prosadit vyšší odchody do důchodu nebo uznávání diplomů a technických kvalifikací. Debatuje se i o možnosti větší daňové harmonizace, i když na tom prý zatím moc shoda není. Dalším tématem k jednání je, zda by EFSF mohl odkupovat dluhopisy, nebo to, za jaký úrok by měl fond zemím půjčovat.

Balík by pak měl vést k tomu, že se v budoucnu zmenší rozdíly, které mezi členy eurozóny panují. Zároveň by napomohl tomu, že si národní vlády budou dávat větší pozor na to, aby se jejich země nedostaly do potíží jako Řecko či Irsko.

Kromě hospodářských a fiskálních otázek budou lídři EU, mezi nimiž bude premiér Petr Nečas, jednat o inovacích. Ty jsou označovány za jeden z motorů růstu a zvyšování konkurenceschopnosti. Jenže právě v nich EU i podle nejčerstvějších údajů zaostává za hlavními konkurenty, jako jsou Spojené státy či Japonsko.

Dalších tématem jednání bude energetika. Podle zdrojů ČTK by měl premiér Nečas oznámit, že Praha stáhne kandidaturu bývalého ministerského předsedy Mirka Topolánka na post generálního ředitele Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Roli v tom hraje i skutečnost, že pokud by měla EU více kandidátů, pak by jejich šance na zvolení byla mizivá. Kromě Topolánka se uchází třeba bývalá nizozemská ministryně hospodářství Maria van der Hovenová, která měla za sebou víc zemí EU než Topolánek. Dalším adeptem je současný generální ředitel agentury Japonec Nobuo Tanaka, který minule zvítězil právě i kvůli tomu, že unie se nedokázala dohodnout na jednom kandidátovi.

Lídři EU budou jednat i o dokončení evropského energetického trhu, inovacích pro efektivní a udržitelné využívání energií či zajištění dodávek surovin ze zahraničí.