S Klausem bude o dodatku jednat na čtvrteční schůzce.
Pro úpravu v rozsahu dvou vět se blok rozhodl kvůli ustavení speciálního krizového mechanismu v zemích, kde je zavedeno euro. Po roce 2013 má opatření vystřídat současný záchranný fond eurozóny, jehož platnost v té době vyprší a eurozóna by tak neměla možnost zachraňovat země, které se ocitnou v problémech.
Hlavní změnou ve srovnání se současným fondem je, že by se na likvidaci dluhů bankrotujících členských států měli podílet i soukromí investoři, především banky. V krajním případě tak mohou přijít o část investic do dluhopisů krachujících států.
Lídři se v Bruselu sice dohodli na změně smlouvy, členské země ji ještě budou muset ratifikovat. Vzhledem k tomu, že úprava neznamená přenos pravomocí z členských zemí na Brusel, státníci věří, že nikde nebude třeba změnu schvalovat v referendu. To by mohlo způsobit vážné problémy, jako tomu bylo v minulých letech při schvalování lisabonské smlouvy.
Nečas už v Bruselu řekl, že by v Česku měl změnu stvrdit vedle vlády a parlamentu i prezident Václav Klaus. "Já si nedovedu představit, že by se používaly právnické kličky na vynechání standardního ratifikačního procesu, jehož součástí je i podpis prezidenta republiky," uvedl Nečas. Schvalování lisabonské smlouvy byl složitý proces, Klaus s podpisem dlouho otálel.
Už dříve Česká vláda rozhodla, že Česká republika se do záchranného programu nezapojí. Na případné záchraně krachujících zemí eurozóny se tak nebude přímo podílet, dokud nepřejde z koruny na euro. Vznik mechanismu ale podle dřívějších vyjádření Nečase Praha podporuje.