"Ano, hledejme způsob koordinace na posílení konkurenceschopnosti eurozóny a Evropské unie," podotkla premiérka, která kvůli tomu, že letěla běžnou linkou, jednání předčasně opustila. O detailech ale shoda podle ní není a vše přejde na expertní úroveň.
Řada menších zemí EU i zástupců unijních institucí dnes nad francouzsko-německou "hotovou věcí", jak plán označila, vyjadřovaly frustraci.
Paříž s Berlínem spolu navrhly plán, který označily jako "pakt pro konkurenceschopnost". Obsahuje řadu bodů a opatření, které by státy, které k němu přistoupí, měly naplňovat. Jde třeba o uzákonění rozpočtových pravidel, úpravy důchodových systémů či minimální korporátní daň.
Podobná německo-francouzská akce není v poslední době ojedinělá. Tyto dvě silní hráči EU a nejsilnější unijní ekonomiky se už několikrát před summitem na něčem dohodly, přičemž následně očekávaly, že se k nim zbytek eurozóny či EU přidá. Loni na podzim šlo například o dohodu ohledně sankcí za porušování rozpočtových pravidel.
"Řada zemí má velké problémy s těmito návrhy," citovala agentura Reuters diplomata jedné z menších zemí eurozóny.
Radičová například zmínila, že by Slovensko mohlo mít problémy s návrhy z oblasti daní či důchodové reformy, avšak zatím nechtěla uvést, zda je proti něčemu kategoricky.
"Nemůžeme ale nyní říct, že jsme proti francouzsko-německému návrhu, protože to by vyslalo špatný signál trhu," dodal zmiňovaný diplomatický zdroj.
Podobné kritické hlasy znějí i z Evropského parlamentu. Otázkou je navíc role, kterou by měla hrát v paktu Evropská komise.
Pakt je podle jeho zastánců jednou částí snah o to vnést zpět na trhy důvěru. Německo tím do značné míry podmiňuje debatu a schválení posílení úvěrové kapacity záchranného fondu eurozóny (EFSF) na pomoc zemím bloku v potížích a rozšíření jeho aktivit, po níž mimo jiné Evropská komise nějakou dobu volá.